Již téměř sto let vědci prohlubují své poznatky o tom, že základní biogenní prvky (C, O, H, N) mají více stabilních izotopů (SI) a jejich rozdělení v litosféře, hydrosféře a biosféře Země je nerovnoměrné. Zkoumání heterogenity a zákonitostí přirozeného výskytu SI našlo v posledních desetiletích uplatnění v (paleo)klimatologii, archeologii, biologii i ekologii. Právě posledním dvěma oborům je věnována tato monografie. Vznikla na základě dvacetileté zkušenosti autorů, biologů, s frakcionací SI C, N, O a H v metabolismu rostlin a půdních mikroorganismů a při fyzikálně chemických pochodech výměny látek mezi ekosystémy, atmosférou a pedosférou. Publikace, první svého druhu v češtině, je v první řadě určena biologům a ekologům, ale se základy izotopové frakcionace seznamuje i zájemce z jiných oborů.

Publikace širokého týmu odborníků se věnuje velmi aktuální problematice unikátních horských smrkových lesů na Šumavě. Autoři populární formou vysvětlují moderní pohled na dynamiku horských smrčin, přibližují nejnovější poznatky vlastních dlouholetých výzkumů šumavských horských ekosystémů i výsledky studií bavorských kolegů. Populární text je doplněn ilustracemi, fotografiemi a odbornými rámečky, které jsou určeny pro ty, kteří se chtějí s problematikou seznámit do větší hloubky. Kniha názorně představuje složitý ekosystém horských smrčin, vzájemné dynamické soužití smrku a kůrovce, význam mrtvého dřeva pro obnovu lesa, vývoj lesů na Šumavě od poslední doby ledové i historické využívání šumavských hvozdů člověkem. Desítky grafů, mapek a fotografií názorně dokumentují popisované souvislosti, dlouhodobé důsledky tzv. kyselých dešťů i klimatických změn, či účinky různého lesnického hospodaření na citlivé horské ekosystémy, a zároveň uvádějí na pravou míru některé mediální mýty.