Kolektivní monografie o podobách antisemitismu v Čechách a na Slovensku analyzuje diskursivní a vizuální formy obrazu Žida v české a slovenské většinové společnosti. Příspěvky se zabývají otázkou, jak se v průběhu 20. a 21. století utvářel pojem „Žid“ nebo „židovský“ a jak se v souvislosti s tímto „cizím“ obrazem utvářel obraz „nás“ samotných. Autoři jednotlivých studií se ve svých analýzách tematicky obrací k otázce kontinuity a transformace těchto zrcadlových obrazů a zároveň zkoumají vztah identity a (politické) moci. Badatelé na příkladu Protektorátu Čechy a Morava, válečného slovenského státu, komunistického Československa, ale také soudobých reálií přesvědčivě ukazují, že antisemitismus není vázaný na skutečného nebo domnělého nepřítele, nýbrž na (sebe)legitimizační konstrukty. Předkládaná kniha je založena na využití dobového tisku, orálněhistorických životopisných rozhovorů, pamětí a archivních dokumentů. Také proto je publikace určena nejenom akademické obci a učitelské veřejnosti, ale všem zájemcům o fenomén antisemitismu, jeho projevy a vývoj ve 20. století a v současnosti.
