Když se v roce 1940 v koncentračním táboře Ravensbrück poprvé setkaly Milena Jesenská a Margarete Buber-Neumann, vzniklo mezi nimi intimní pouto. Milena – první překladatelka Franze Kafky a jeho epistolární láska – byla výraznou novinářkou a otevřenou odpůrkyní fašismu. Nekonvenční, bisexuální feministka předběhla svou dobu a po okupaci Československa se její byt stal útočištěm pro židovské uprchlíky. Margarete, Němka ze středostavovské rodiny, se nejprve provdala za syna filosofa Martina Bubera. Později ji však pohltila atmosféra bolševické revoluce a po boku svého druhého partnera, komunisty Heinze Neumanna, se ocitla v jejím víru. Neumann byl v Moskvě označen za „politicky nespolehlivého“ a zahynul během Stalinových čistek. Margarete sama byla poslána do sovětského gulagu a po dvou letech vyměněna Stalinem Hitlerovi – tak se dostala do Ravensbrücku, jediného nacistického tábora určeného výhradně pro ženy. Milena a Margarete se milovaly s vědomím, že za to mohou zaplatit životem. V poválečných svědectvích však byly lesbické vztahy stigmatizovány, a tak přeživší mlčely. Kniha otevírá jeden z příběhů, které byly po desetiletí potlačovány, a vzdává hold dvěma mimořádně silným ženám, jejich odvaze a nezdolnosti. Jak později napsala Margarete: „Byla jsem vděčná, že mě poslali do Ravensbrücku, protože právě tam jsem poznala Milenu.“

Skutečný příběh skupiny žen, která přežila hrůzy nacistického Německa Na pozadí napínavého příběhu devíti kamarádek, kterým se podaří odpojit se z pochodu smrti, a vydat se německým venkovem vstříc konci války a americkým jednotkám, popisuje Gwen Straussová unikátní ženskou zkušenost 2. světové války. Jakkoli se Straussová soustředí na Francii, protože všechny její hrdinky byly zapojeny do francouzského odboje, do jisté míry lze číst její závěry univerzálně. Odbojovou činnost předkládá jako emancipační moment prvořadého významu. Díky ní si jednak ženy uvědomily, že se schopnostmi bezpečně vyrovnají mužům, a jednak za ni od Charlese de Gaulla získaly zcela konkrétní uznání ve formě volebního práva. Díky důkladným rešerším autorka působivě vykresluje poměry ve vězeních a koncentračních táborech (hl. Ravensbrücku a táboru HASAG Leipzig), včetně asi nejdrásavějšího „ženského“ témat rození dětí za zdmi tábora. Přibližuje čtenářům, jak vypadal každodenní život v táboře, co všechno si vězenkyně byly schopné si vyrobit doslova z ničeho, a že i při neustálém vyčerpání utužovaly morálku slavením svátků nebo třeba přednášením receptů. Kniha je též nositelem silného poselství, podpořeného zkušeností mnoha žen, že k přežití vedla lidskost a vzájemná solidarita.

Keď v Európe zúrila druhá svetová vojna, každý sa snažil prežiť, ako vedel. Deväť silných žien, niektoré z nich iba tínedžerky, sa hneď aktívne zapojilo do francúzskeho a holandského protifašistického odboja. Pašovali zbrane, ubytovávali spojeneckých agentov, zabezpečovali komunikačné kanály medzi jednotlivými regiónmi, vyhľadávali únikové cesty a dokonca ukrývali židovské deti. Všetky ženy napokon chytili. Všetky mučili a poslali do koncentračného tábora v Lipsku. Počas cesty tam sa spoznali a zrodilo sa nerozlučné priateľstvo. Navzájom si dodávali silu, aby si zachovali ľudskosť, o ktorú ich nacizmus sústavne oberal. Keď v roku 1945 začali víťaziť Spojenci a vo vojne nastal obrat, väzni v pracovných táboroch sa museli vydať na pochod smrti. Smrť hrozila na každom kroku. Deväť žien sa však rozhodlo prežiť. Utiekli, a tak sa začal jeden z najpôsobivejších príbehov druhej svetovej vojny, plný útrap a zúfalstva, ale aj nádeje, ľudskosti a bezcitnosti, odvahy i zbabelosti, vášne aj apatie, priateľstva i ľahostajnosti. Autorka je praneterou jednej z deviatich žien, vedúcej osobnosti skupiny Hélene Podliasky, a v tomto napínavom rozprávaní sleduje stopy odvážnych väzenkýň nielen naprieč vojnovou Európou, ale aj potom, keď sa na pokraji vyčerpania dostanú do bezpečia amerického tábora. Ich drsné, dovtedy nevyrozprávané spomienky prepletá s vlastnými zisteniami a odhaľuje tak srdcervúci príbeh žien, ktoré siahli na dno svojich síl a preukázali hrdinstvo, aké sa vyrovná odvahe vojaka v prvej línii.