Pět vzájemně propojených postav vypráví svůj příběh. Lou je dvanáct, Evě šestatřicet, Elsie dvaačtyřicet, Casperovi šestačtyřicet a Josovi jednasedmdesát. Vyprávějí svůj příběh o nečekaném štěstí, které všechno jen ztíží, o tajemstvích, která se zdají být příliš velká, o tom, jak složité je být mladý, o překážkách, které narostou do takových rozměrů, že se sotva dají překonat, o tom, jak se nepřestat snažit, dokud se člověk nedostane na hranici, za niž už nikdo nemůže. V knize Spousta nebí nad sedmým bojuje pětice velmi rozdílných postav spíš sama se sebou než navzájem, v životech, které jsou směšně krásné a úžasně příšerné zároveň.

Příběh plný humoru, jízlivosti a bezostyšné upřímnosti o tom, proč se stáváme tím, kým jsme Mona jako dítě, jako čtyřiadvacetiletá dívka a jako pětatřicetiletá žena. Román o dítěti, ale také o rodičovství. O zlomených lidech a o tom, jak neúmyslně ubližují ostatním. O tom, kde končí odpovědnost a začíná vina. O tajemstvích a samotě. O nemoci a mlčení. O tom, jak je nebezpečné být silný. O zapomínání a neschopnosti zapomenout. O odvaze zachránit sama sebe. A samozřejmě také i o lásce. Protože ta je vše, co máme, nebo alespoň téměř vše.