Život návod k použití (1978) je nejen? vrcholným dílem Georgese Pereca, ale i jednou z nejúchvatnějších a při svém záměrném omezení také nejkomplexnějších knih světové literatury 20. století – pro svou šíři, uspořádání, množství informací a odkazu°, humornou vynalézavost, ironii, jež ji prostupuje, a vytříbenou uměleckou formu bývá označována za „barokní realismus hraničící s burleskou“. Je vesmírem zhuštěným do rozměru domu, zbaveného přední fasády, v jehož útrobách se odehrávají příběhy pestrého panoptika obyvatel. Čtenář přechází z jednoho pokoje do druhého, z jedné doby do druhé, od jednoho stylu, příběhu, příhody, narážky k dalším. Život návod k použití je tisícem románu° v jednom, s tisíci postavami, jejichž bizarní, tragikomické, směšné osudy se proplétají v prostoru jako vlákna neobyčejného autorova mozku.

Perecův knižní debut Věci (1965) je příběhem mladého páru, jehož vztah ke světu se uskutečňuje prostřednictvím vlastnění, spotřebou, nakupováním a pořizováním uměleckých předmětů, nábytku a pomůcek každodenního života. Jérôme a Sylvie se ocitají ve vleku touhy po luxusním žití, k němuž jim však jakožto příslušníkům střední třídy chybějí prostředky. Próza je psána po vzoru formalizovaného vyjadřování sociologických příruček a nezaujatého stylu literatury faktu. Třebaže sám Perec odmítal, že by byla odsouzením konzumní společnosti, lze ji chápat jako studii vztahu mezi věcmi, které tato společnost produkuje, a štěstím, které uvnitř ní zůstává možností.

Příběh mladého Pařížana, neúnavného nočního chodce městem spletitých ulic, velkých bulvárů a rozbitých předměstí, Muž, který spí (1967) napsal Georges Perec jako líčení osobní krize, jejíž řešení tehdy spatřoval v lhostejnosti a v netečném pozorovatelství. Skutečnost osobní proměny, v níž je nakonec odumření a lhostejný klid jen jednou z etap, zachytil s velkou jazykovou vytříbeností a bravurou.

Popis není dostupný

Perecův román W aneb Vzpomínka z dětství (1975) kombinuje dva zdánlivě nesouvisející texty: autobiografické vyprávění o životě malého chlapce za nacistické okupace a popis fiktivního ostrova poblíž Ohňové země, ovládaného a řízeného všudypřítomnými zákony sportu. Dokonalá organizace této „ideální společnosti” postupně degraduje před očima čtenáře v dystopický obraz nelidského pekla. Obě textové roviny se tak významově propojují a svým vzájemným působením vytvářejí znepokojivý celek evokující hrůzu holokaustu.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Autor fenomenálního románu Život návod k použití zkoumá možnosti psaní a četby, meze čitelnosti. Podobně jako v jiných dílech si Perec stanovil nějaký formální systém, v jehož rámci se pohybuje. V tomto případě jde o organizační schéma podniku, jehož plánek je připojen v úvodu knihy. Perec rozebírá všechny možné (a často zhola nemožné) eventuality, jež mohou nastat ve chvíli, kdy úředník jde požádat svého šéfa o zvýšení platu. Na základě různých hypotéz, co v okamžiku rozhodnutí a posléze na dotyčného čeká, vzniká komplikovaný příběh plný odboček, návratů, výčtů všemožných překážek, kdy se perspektiva možného setkání s šéfem stává stále méně pravděpodobnou.

Soubor ilustrovaných "výjimečných výmluv pro opětovné opozdilce". Sto a jedna neuvěřitelná událost, jež Stevovi zabránila dorazit včas do práce, vytáčky, které čtenáře pobaví a možná i inspirují. Pakerovy kresby jsou plné absurdního humoru a bizarních popkulturních odkazů.