Válka v Zálivu skončila. Kuvajt je osvobozen za cenu minimálních spojeneckých ztrát. Zatímco Západ oslavuje svoje vítězství, jeden muž začíná pochybovat. Jak to, že spojenecké ztráty byly tak malé? Novinář Wesley Keogh na tomto tématu pracuje deset roků. Válka v Zálivu byla možná vybojována podle scénáře předem dohodnutého mezi americkým prezidentem Georgem Busem a iráckým diktátorem Saddámem Husajnem. Nejskvělejší hodina Západu může být největším podvodem v dějinách. Keoghje smrtelně nemocný, má AIDS, a líčení, na kterém pracuje a které zasáhne srdce svobodného světa, se má stát jeho odkazem. Zpravodajské agentury na obou stranách Atlantiku bijí na poplach a začínají být nervózní. Mladá agentka britské MI5 Sarah Moretonová je vyslána, aby se s novinářem spřátelila a zjistila, co všechno ví. Vržena do světa plného chladných kalkulací, podivné loajality a fatálních tajemství, Sarah zjišťuje, že za přátelství se platí vysoká a hrozná cena. Pro ni a pro Wesleyho už nikdy nebude nic takové, jako bylo dříve…

Budování reálného socialismu a raný totalitní absurdistán v České republice věrně vykresluje částečně autobiografický román. Právník Josef Martínek v pozici bezvýznamného účetního v podniku na výrobu prádla není člověk zvlášť utlačovaný. Bojuje své každodenní malé zápasy o přežití vlastní a své rodiny. Základní potraviny a hygienické potřeby, nadějnější pozice v pořadníku na přidělení bytu a výjezdní doložka pro cestu do zahraničí jsou důležitější než "vznešené" ideály, osobní a politická svoboda. Nechybí přemlouvání Martínka příslušníky Státní bezpečnosti ke spolupráci, neschopný kádrovák v prestižní vedoucí funkci nebo děti v pozici rukojmích, když jejich rodiče vycestují po mnoha průtazích na tři týdny do prohnilé kapitalistické ciziny. Druhá prolínající linie je založena na konfrontaci života v socialistické domovině a kapitalistické Francii z pohledu obyčejných lidí, hrdiny a jeho manželky. Vrcholný konflikt - zůstat ve svobodné Francii, nebo se vrátit do "klece" - je vyřešen zcela v intencích doby, v níž si lidé zdánlivě mohli vybírat, ale v podstatě měli vždy jen jedinou možnost.