Druhý svazek Polska literárního je svodem fejetonů o polských spisovatelích a polské literatuře. Podobně jako v předchozím svazku autor klade důraz také na český literární kontext, který nějakým způsobem pronikal do polského (Antal Stašek, Jaroslav Hašek). Autor cíleně usiloval o fejetonové a esejistické podání uvedené problematiky, neboť je si vědom, že fejeton spolu s esejem vytvářejí kouzelnou hráz mezi odborným sdělením a uměleckou publicistikou.

Německo literární je souborem fejetonů o německých spisovatelích, ale také o jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří jistou dobu pobývali v Německu. Vedle německých literátů klade František Všetička důraz rovněž na české spisovatele, kteří se do Německé spolkové republiky uchýlili v čase komunistické totality (L. Koval, M. Nápravník, K. Trinkewitz, K. Kryl aj.) Německé území se zároveň stalo přitažlivým magnetem pro tvůrce z cizích zemí (S. Crane, F. M. Dostojevskij, L. N. Tolstoj aj.). Publikace, která je osobitým literárním průvodcem po místech spjatých s životem a tvorbou pojednávaných autorů, je doprovázena více než stovkou Všetičkových fotografií.

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích těchto území. Vzhledem k tomu, že obě země byly vždy mnohonárodnostní, neomezuje se předkládaná publikace pouze na literáty české. Vedle nich autor upozorňuje rovněž na básníky a prozaiky polského a německého původu. Kniha má číslo dvě, navazuje tak na první svazek, jenž vyšel roku 2009. Autor je doprovází vlastními fotografiemi. Předložené příspěvky jsou fejetony, jenž mají nejen zpřístupnit a objasnit spisovatele a jeho dílo, ale také obnovit a pozvednout opomíjený fejetonový žánr.

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české literatury, neboť hodlá zmapovat celek kompoziční poetiky české beletrie 19. století, soubor statí zabývajících se prózami Karla Hynka Máchy, Karla Sabiny, Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Julia Zeyera a jiných poskytuje panoramatický a ucelený pohled na prozaickou tvorbu 19. století, k níž přistupuje František Všetička zejména z hlediska její kompoziční výstavby a struktury. Knihu doplňuje obsáhlý Slovník kompoziční poetiky s odkazy na konkrétní literární díla vznikající ve zmíněné historické periodě.

Súchov je malou vesnicí na moravském Slovácku, kde na konci devatenáctého století založila nepočetná skupina mladých umělců podle vzoru polské tzv. Babinské republiky, již inicioval známý básník Kochanowski, spolek nazývaný Matoušem Béňou, Josefem Hudečkem, Jožou Uprkou a dalšími Súchovskou republikou. "Republika" trvala krátce, vyznačovala se recesními a humornými rysy, aniž by si činila ambice být semknutým uměleckým sdružením nebo kolonií. Přesto se kromě literární a výtvarné tvorby věnovali súchovští též folkloru a upevňování kontaktů s literáty slovenskými, např. s Jozefem Miloslavem Hurbanem. Olomoucký literární teoretik, beletrista a překladatel František Všetička v krátkých vypointovaných kapitolách překládá dobovou mozaiku z tehdy zapomenutého kraje na moravsko-slovenském pomezí.

Série: Olomouc literární

Soubor fejetonů Olomouc literární 4 podává podobizny literárních tvůrců, kteří byli nějakým způsobem spjati s tímto městem. Šíře těchto portrétů je dosti rozsáhlá, sahá od 15. století (Jan Kapistrán) až po naši současnost (Naděžda Kvítková, Jiří Fiala). Podobizny mají fejetonový až esejistický ráz, který zpřístupňuje jejich čtivost a přitažlivost. A vše to, co nezprostředkovávají tyto portréty, doplňuje dosti široká sada fotografií. Ve své většině jde o autorovy snímky.

Francie literární je soubor fejetonů o francouzských spisovatelích a jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří delší nebo kratší čas ve Francii pobývali a tvořili. Jednotlivé texty jsou výsledkem několikerých pobytů v Balzakově zemi, během nichž autor pořídil také řadu fotografií, jež tyto fejetony a zároveň medailony doprovázejí. Snahou autora bylo, aby slovesný text a fotografický materiál tvořily souvztažný celek. Čtenář prostřednictvím tohoto svazku nahlédne do míst spojených s životem a dílem Balzakovým, Baudelairovým, Daudetovým, Rollandovým, Rimbaudovým, ale také Buninovým, Feuchtwangerovým, Hemingwayovým, Werfelovým nebo českých literátů Karla Čapka, Jana Čepa, Vítězslava Nezvala, Jana Palivce, Jana Vladislava, Karla Zlína a mnohých jiných.

Celistvost celku je kniha o českém dramatu. František Všetička v ní interpretuje díla 19. a 20. století. Pro svůj výklad volí přední texty dramatické literatury počínaje Tylovou Lesní pannou a konče divadelními pokusy Járy Cimrmana. Autor se ve svém rozboru zaměřuje na poetiku dramatických děl, zejména na jejich kompoziční poetiku.

Tato kniha je prozaickou poctou Zdeňku Matěji Kudějovi, spisovateli z bohémského okruhu Jaroslava Haška. Podstatu knihy tvoří spontánní zajímavé příběhy z Kudějova života, kladené vedle sebe podobně, jak to čtenář zná z Boccacciova Decameronu. Autor využil tohoto způsobu vyprávění při líčení Kudějova extravagantního složitého života. Ve vyprávění vystupují i další postavy českého kulturního světa. Vedle Jaroslava Haška to jsou malíř Jaroslav Panuška, polárník Jan Eskymo Welzel, Bob Hurikán a další.

Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.). Všechny příspěvky jsou doprovázeny autorovými fotografiemi, jež mají konkretizovat a doplňovat to, co bylo v slovesném textu řečeno.

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích, kteří byli spjati s tímto městem. Jde o literáty nejen různého času (od Karla staršího ze Žerotína po soudobého Petra Rittera), ale také názorového rozrůznění od tomistických dominikánů až po polemického Mojmíra Grygara. Autor František Všetička do širšího povědomí uvádí nejen tvůrce národnostně rozdílné od Rakušana J. L. Knolla po českého obrozence J. S. Presla, ale rovněž slovesné pracovníky profesně odlišné od Jiřího Wolkera až po příležitostně píšícího sochaře Zdeňka Přikryla. Každý z nich Olomouci cosi přinesl.

Román pojednává o bratrech Langerových, zejména o dramatiku Františkovi a chasidsky zaměřeném Jiřím. Románové dění vytváří nejen vztahy mezi oběma bratry, ale především dobová atmosféra od sklonku 19. století až po začátek dvacátých let 20. století. V Letech legionů se čtenář setká nejen se známými jmény z kulturního světa, ale také s dobovými událostmi. V románu vedle bratrů Langerových vystupují i Jaroslav Hašek, Viktor Dyk, Josef Váchal, Rudolf Medek, Tomáš Masaryk, Franz Kafka, Max Brod a řada dalších. Z významných společenských a dobových událostí je zachycena činnost Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona, první světová válka a sibiřská anabaze našich legií. František Všetička tímto svým románem navazuje na svá předchozí biografická díla - na román Před branami Omegy, zobrazující životní osudy Jakuba Arbesa, a na Daleký dům, podávající životní příběh Viktora Dyka.

Monografie je zaměřena na analýzu Horníčkova dramatického a prozaického díla, především na poetiku. V úvodu autor seznamuje čtenáře s osobností Miroslava Horníčka, zejména s jeho hereckou činností. V dalších pěti kapitolách provádí rozbor nejvýznamnějších Horníčkových textů, tj. dramat Můj strýček kauboj, A co ženy, pane dvorní rado? a próz Listy z Provence, Jablko je vinno a Julius a Albert. Zvláštností této publikace je, že autor k Horníčkově tvorbě přistupuje poněkud netradičním způsobem. Nehovoří o ní povšechně, obecně, ale provádí výklad z jednoho zorného hlediska, a sice z toho, které bývá nejvíce opomíjeno. Autor knihy se snaží přiblížit podstatu Horníčkova umění, přistupuje proto k jeho dílu z hlediska tvaroslovného, usiluje se dopátrat Horníčkovy poetiky. Autorovou snahou mimo jiné je, aby nekonvenční zjev Horníčkův osvětlil pokud možno neběžným způsobem. Důraz ve své monografii proto vědomě klade na ta Horníčkova dramatická a prozaická díla, jež považuje za vrchol jeho tvorby. V závěru je uvedena bibliografie Horníčkova díla a základní literatura o jeho tvorbě. Vzhledem k tomu, že Horníček patří k těm umělcům, kteří často, ne-li nejčastěji, podávají interview, je mezi soupis jeho díla a literatury o něm vložen kusý přehled umělcových příležitostných rozhovorů. Stalo-li by se některému čtenáři, že určitý použitý pojem mu není plně jasný, je na konec práce zařazen rovněž slovníček méně častých termínů.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Román o Viktoru Dykovi (1877-1931), který patří k největším českým básníkům. V popředí prozaického děje je Dykova válečná odysea, do níž se promítají jeho příhody z mládí i dospělosti. Román nepodává svědectví pouze o básníkovi, ale v podstatě o české společnosti od devadesátých let 19. století až do první světové války. Důraz je ovšem kladen zejména na literární a umělecké prostředí.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Příspěvek k poetice jejich literární tvorby.

František Všetička je literární teoretik, který ve svých pracích analyzuje a vysledovává vývoj české literatury převážně 20. Století. Vývojové tendence nenahlíží tradičním a zafixovaným způsobem, interpretuje je naopak z hlediska poetiky, zejména z hlediska kompoziční poetiky. Svoji pozornost věnuje české poezii i próze. V Ariadnině arkanu analyzuje autor stav české prózy v prvním desetiletí 20. Století. Kniha ta navazuje na jeho dosavadní výzkum, v němž interpretoval vývoj české prózy v desátých až čtyřicátých letech minulého století.

Soubor fejetonů Olomouc literární 4 podává podobizny literárních tvůrců, kteří byli nějakým způsobem spjati s tímto městem. Šíře těchto portrétů je dosti rozsáhlá, sahá od 15. století (Jan Kapistrán) až po naši současnost (Naděžda Kvítková, Jiří Fiala). Podobizny mají fejetonový až esejistický ráz, který zpřístupňuje jejich čtivost a přitažlivost. A vše to, co nezprostředkovávají tyto portréty, doplňuje dosti široká sada fotografií. Ve své většině jde o autorovy snímky.