Popis není dostupný

Popis není dostupný

V archivu Františka Janoucha a Nadace Charty 77 se zachovalo několik tuctů dopisů, které si vyměnili spisovatel Ludvík Vaculík a fyzik František Janouch. Janouch založil v roce 1978 Nadaci Charty 77, kterou vede až do dnešního dne. Nadace Charty 77 významně podporovala desítky čs. intelektuálů a pomáhala při zveřejňování jejich tvorby. Korespondence je nejen poutavým čtením, ale přináší i zajímavá svědectví o intenzivní spolupráci mezi exilem a domovem. Svědčí i o tom, že ani tvrdý policejní útlak nedokázal zlomit vůli intelektuálů ke svobodě v okupovaném Československu.

Výbor z článků, studií a rozhovorů prof. Františka Janoucha, věnovaných jaderné energetice a budoucnosti lidstva. Významný jaderný fyzik a spisovatel, stockholmský zakladatel a dodnes předseda Nadace Charty 77, se vedle své práce odborné věnuje s velkým osobním nasazením již více než 45 let také systematické popularizaci odborných stanovisek k problematice jaderné energetiky. V údobí normalizace byl prvním z přírodovědců vyhozených ze zaměstnání v ústavu Akademie věd. Jako jeden z prvních rozpoznal, že otázka energetická, zdánlivě čistě technicistní či ekonomická, je především otázkou naší nezávislosti a svobody a je tak věcí nejen praktické politiky, ale i otázkou filozofickou. Jeho hlas také zaznívá v širokém kontextu od korespondence s Andrejem Sacharovem po diskusi s Václavem Havlem. Janouch je nejen vynikajícím odborníkem a poutavým stylistou, ale i vášnivým diskutérem a polemikem - jeho psaní nikdy nenudí. Kniha zaujme jak odborné publikum, tak širokou veřejnost, ať již má na jadernou energetiku názor jakýkoli. Janouchův fundovaný hlas je pro českou diskusi o jaderné energetice hodnotou základního významu. A ačkoliv kniha vychází k autorovým osmdesátinám, těžko si představit autora, kterému tolik leží na srdci osud budoucnosti a který je tak mladý ve svém uvažování.

rnošt Kolman se od začátku bolševické revoluce pohyboval mezi jejími vůdci a tak se jako jeden z mála Čechů setkal i s Leninem. Podílel se pak na politickém i akademickém životě sovětského Ruska, od roku 1945 také v Československu; v roce 1948 byl zatčen a odvezen do Ruska, ze smutně proslulé Lubjanky jej propustili až v roce 1952. Svůj život popsal v pamětech, jež v Česku vyšly teprve v roce 2005 pod názvem Zaslepená generace. Rozhovor, který s ním vedl v roce 1976 jeho zeť, v té době už ve švédském exilu žijící fyzik František Janouch, vznikl po Kolmanově příjezdu do Stockholmu a po jeho otevřeném dopise L. Brežněvovi, v němž oznámil důvody, proč po 58 letech ukončuje členství v KSSS. Po několika samizdatových edicích z osmdesátých let je to první české vydání rozhovoru včetně zmíněného dopisu.

Vzájemná korespondence Václava Havla a Františka Janoucha představuje dosud ojedinělý pramen k poznání tuzemské protikomunistické opozice let 1977-1989. V tomto období se formovala okolo Václava Havla a dalších představitelů československého disentu činnost Charty 77, kterou ze zahraničí významně podporoval a zajišťoval m.j. i český emigrant - jaderný fyzik František Janouch, jenž v roce 1978 založil Nadaci Charty 77 a od té doby je jejím předsedou. Dopisy, putující nejrůznějšími cestami zpravidla mezi Prahou či Hrádečkem a švédským Stockholmem či Björknäsem, zachycují nejen vznik osobního vztahu mezi oběma pisateli a jejich vzájemnou přátelskou a tvůrčí podporu, ale také praktický rozměr této podpory: administrativní záležitosti, pracovní pokyny, zprostředkovávání kontaktů, nákupy technického vybavení - počítačů, videokamer, magnetofonů, digitálních radií či finančních podpor, jež byly pronásledovaným v socialistické vlasti ze zahraničí poukazovány. Přes 210 shromážděných dokumentů shrnuje všechnu dosud známou korespondenci z let do roku 1989. V příloze pak čtenář nalezne několik ukázek dopisů z období po roce 1989, které dokumentují výrazné společenské ale i osobní změny, k nimž u nás v posledních šestnácti letech došlo. Dokumenty, které jsou malými dějinami Charty 77 a v případě Václava Havla dalším souvislým vydáním jeho dopisů (po Dopisech Olze, 1985), ukazují také technickou proměnu každodenní práce a přístupu k informacím ve druhé polovině 20. století: setkáváme se s celou řadou dokumentů - od ručně psaných, přes strojopisné po dopisy psané na počítačích či posléze zprávy faxové a e-mailové. Základem vydání je archiv (dnes mj. rovněž elektronický) Františka Janoucha, který knihu edičně připravil a opatřil doslovem.

Kniha "Sám ďábel by se rděl" s podtitulem Otcovy dopisy z nacistických koncentráků spadá do žánru Romány. Autorem je Janouch František. Obsahuje 152 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Akropolis" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný