Dodatky ke knize Pod palbou hloubkařů (Academia 2019), místopisného přehledu takzvaných hloubkových útoků v českých zemích, obsahují nové případy zpracované primárně na základě záznamů v matrikách zemřelých (zejména z Plzeňského a Karlovarského kraje), původní případy doplněné o vzpomínky, o časy útoků a určení jednotek, revidované doprovodné tabulky a v neposlední řadě asi 340 fotografií a dalšího obrazového materiálu domácí i zahraniční provenience. Zvláštní pozornost si zaslouží záběry z kamer instalovaných v letadlech (fotokulometů) ve čtyřech dnech: 23. února, 1. dubna, 11. dubna a 16. dubna 1945 s jednoznačně identifikovanými místy.

Americký nálet na Popeleční středu 14. února 1945, ke kterému došlo v důsledku navigačního omylu (bombardéry z 8. letecké armády měly jako cíl seřaďovací nádraží v Drážďanech), představoval pro obyvatele Prahy první skutečnou konfrontaci s následky letecké války. Bilance neplánované akce, která trvala asi tři minuty, byla velmi tragická, protože byly až na výjimky zasaženy pouze obytné a veřejné budovy, navíc lidé nedodržovali pokyny protiletecké ochrany. V první části autor shrnuje výsledky aktuálního výzkumu na toto téma a mimo jiné poukazuje na některé zažité narativy, které se týkají této události. Druhá část pak obsahuje příběhy či vzpomínky lidí, jež se vážou ke konkrétním postiženým místům. Jako hlavní zdroje posloužily dopisy, deníky, memoáry, rozhovory, regionální literatura, sbírky Paměti národa a Úřadu městské části Praha 2. K tomu je připojen bohatý fotografický doprovod a v neposlední řadě jmenný seznam známých obětí.

Série: Pod palbou hloubkařů

V posledních měsících druhé světové války americké a ojediněle také britské stíhací letouny (známé jako hloubkaři – z německého Tiefflieger, tj. doslova hloubkoví letci) útočily v českých zemích na rozličné pozemní cíle – nejčastěji na lokomotivy (odtud pochází lidové označení hloubkařů – kotláři), ale také na letiště, železniční vagony, depa, mosty, vojenské i civilní automobily a nezřídka i na koňské povozy. Smyslem těchto akcí spojeneckého letectva bylo všemi dostupnými prostředky narušit dopravní infrastrukturu v nepřátelském týlu, v té době plně funkční (na rozdíl od samotného Německa), a ztížit přesun vojska, výzbroje a zásob na frontu. V knize je formou místopisného soupisu zaznamenáno 951 útoků hloubkařů v českých zemích, a to především na základě hlášení služeben četnictva a protektorátních drah. V 85 procentech případů se podařilo určit s velkou mírou pravděpodobnosti leteckou jednotku. Informace úřední povahy jsou doplněny výpověďmi aktérů na české, americké i německé straně a zápisy z kronik. Připojený přehled více než 300 případů vychází z operačních svodek amerického letectva na různých stupních (resp. ze souřadnic odkazujících na lokality na území dnešní České republiky), avšak zůstávají nepotvrzeny domácími prameny. Text doprovází bohatá fotodokumentace, mimo jiné řada dosud nepublikovaných unikátních dobových záznamů ze samotných náletů pořízených pomocí fotokulometu!

Titul z edice turistických map v měřítku 1:100 000 je věnován oblasti Chřib, Kyjovské pahorkatiny, Vizovické vrchoviny, horní části Dolnomoravského úvalu a především Bílých Karpat. Mapová stana obsahuje kromě podrobného turistického obsahu a značených turistických a cykloturistických tras také zákres Turistických známkových míst. Mapy jsou kvalitně zpracovány a mají pěkný design. Na zadní straně mapy najdete popis většiny významnějších lokalit včetně několika fotografií, seznam Turistických známkových míst a další praktické informace. Na vložené skládačce je podrobná kilometráž turistických značených tras.

V posledních měsících druhé světové války americké a ojediněle také britské stíhací letouny (známé jako hloubkaři – z německého Tiefflieger, tj. doslova hloubkoví letci) útočily v českých zemích na rozličné pozemní cíle – nejčastěji na lokomotivy (odtud pochází lidové označení hloubkařů – kotláři), ale také na letiště, železniční vagony, depa, mosty, vojenské i civilní automobily a nezřídka i na koňské povozy. Smyslem těchto akcí spojeneckého letectva bylo všemi dostupnými prostředky narušit dopravní infrastrukturu v nepřátelském týlu, v té době plně funkční (na rozdíl od samotného Německa), a ztížit přesun vojska, výzbroje a zásob na frontu. V knize je formou místopisného soupisu zaznamenáno 951 útoků hloubkařů v českých zemích, a to především na základě hlášení služeben četnictva a protektorátních drah. V 85 procentech případů se podařilo určit s velkou mírou pravděpodobnosti leteckou jednotku. Informace úřední povahy jsou doplněny výpověďmi aktérů na české, americké i německé straně a zápisy z kronik. Připojený přehled více než 300 případů vychází z operačních svodek amerického letectva na různých stupních (resp. ze souřadnic odkazujících na lokality na území dnešní České republiky), avšak zůstávají nepotvrzeny domácími prameny. Text doprovází bohatá fotodokumentace, mimo jiné řada dosud nepublikovaných unikátních dobových záznamů ze samotných náletů pořízených pomocí fotokulometu!