Kniha Dopisy do nebe volně navazuje na prózu obsaženou v předchozí publikaci Tajemství nočních myšlenek. Autor opět popisuje vlastní niterné pocity či problémy, ale také sděluje mnoho krásných zážitků a poznatků, jež se vpíjejí do života tak jako inkoust do slabého papíru. Dopisy do nebe jsou však ještě osobnější, neboť nám dává nahlédnout do doby, kdy zemřel jeho milovaný táta Petr Skoumal.

Básník Filip Skoumal o své fotografické prvotině říká:„Když jsme šli s matkou v roce 2021 zapálit svíčku tátovi na Nový židovský hřbitov Olšany, při krásné cestě podél stromů mne okouzlily půvabné stíny a židovské hrobky, které jsem si začal fotit. Byl jsem fascinován neviditelnou něhou a klidem, které na mě v těchto místech v onom chladném podzimu působily. Od té doby objíždím další a další české hřbitovy, na kterých hledám klid, inspiraci, ale i romantiku. To vše jako básník potřebuji k životu.“

Popis není dostupný

Kdyby tvé oči zůstaly: takový je název už čtvrté sbírky mladého básníka Filipa Skoumala. Většina básní byla napsána během cestování vlakem či autobusem do různých zajímavých koutů republiky. Jedná se o kratší verše, avšak s velmi silnou atmosférou a s jistou dávkou melancholie a vzpomínek. Ty v autorovi zůstávají a nechává se jimi ve své tvorbě inspirovat a unášet. Druhá část je psaná v próze. Jde o Filipovy úvahy, zachycené během jízdy za malebnými českými hřbitovy či při večerních procházkách podél říčních toků.

Tajemství nočních myšlenek je třetí sbírka Filipa Skoumala. Je to však také velmi osobní vhled do života tohoto básníka, vznikající ve dvou etapách. První část obsahuje básně a pochází z období od roku 2020 do jara 2022. Oproti tomu druhá část, věnovaná autorovu životu, je psána v próze a týká se především dětství a dospívání. Tajemství nočních myšlenek opěvuje krásy života, ale také vyjadřuje a odkrývá dosud nevyřčené bolesti a křivdy. Jde o výrazně osobnější dílo, než jak tomu bylo u předchozích sbírek.

Sbírka Hádej, kdo jsem je druhou sbírkou mladého, talentovaného básníka Filipa Skoumala. Pojednává především o zamilovanosti a vztazích se ženami. Autor opěvuje jejich krásu, jindy bolestně křičí nad neopětovanou láskou, místy také reflektuje rodinné vztahy a tragické životní situace, které se k nim vztahují. Pohrává si s několika druhy veršů, přičemž tentokrát, na rozdíl od debutové sbírky Zlost na pobřeží života, nepřevažuje volný verš. Čerpá inspiraci z míst, která navštívil, u mnoha básní se ovšem nechává inspirovat hudebními styly (atmospheric black, doom nebo industrial metal), protože hudba hraje velkou roli v jeho životě i tvorbě.

Popis není dostupný