Tato kniha se pokouší o kritickou interpretaci dějin Izraele. Nejde o interpretaci harmonizující, která by přijímala jako fakt obraz předkládaný texty, ani o výklad podporující biblické zprávy archeologickými a epigrafickými daty. Místo toho nabízí čtenáři celou škálu možností, jak rozumět biblickým vyprávěním na historické a teologické úrovni. Opírá se o nejnovější objevy z izraelských vykopávek a předkládá nové hypotézy a rekonstrukce založené na interdisciplinárním dialogu mezi biblistikou, archeologií a historií.

Popis není dostupný

Paměť, identita a jejich vliv na dějinné vědomí Kniha popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlavních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze a pouštět do rozhovoru vzhledem k jejich výpovědním možnostem. Prvním je hmotná nepísemná kultura (archeologie), druhým písemné doklady nebiblické provenience (zvl. asyrské texty) a třetím biblické texty. Důraz je kladen na představení základních existujících teorií a jejich kritické zhodnocení vzhledem k tomu, jak pracují či naopak nepracují s uvedenými zdroji. Autorův pohled na vznik Izraele je kritický k některým tvrzením o raných počátcích Izraele stejně jako k potvrzování téhož na základě biblických textů. Za zásadní považuje rozpoznání a zohlednění konceptů paměti a identity, které hrají při utváření dějinného vědomí klíčovou roli.

Český ekumenický komentář ke Starému zákonu vychází souběžně s novozákonní řadou. České veřejnosti se tak nabízí ucelená řada komentářů, které k jednotlivým biblickým knihám zpracovali současní domácí autoři. Východiskem komentářů je kritická exegeze původního znění biblického textu. Výklady i způsob jejich zpracování přitom usilují o obecnou srozumitelnost, protože chtějí sloužit nejen odborníkům, ale každému zájemci o porozumění Bibli. Podstatným rysem je také ekumenická orientace celé edice, která se projevuje spoluprací autorů z různých křesťanských tradic a zejména konfesijní nepředpojatostí jednotlivých výkladů. Tento komentář vychází z kritických edic Leningradského kodexu a současně přihlíží k dalším textovým tradicím, a to jak starověkým, tak i novodobým překladům. Cíl komentáře je trojí: Jednak se obrací k textu v jeho nejstarší dostupné podobě a porovnává jej s jinými starověkými textovými tradicemi. Druhý směr se soustřeďuje na výklad, tak jak se o něj pokoušeli a pokoušejí rozmanité vyznavačské tradice. Třetí směr se dotýká aktualizace, tj. interpretace textu v přítomném čase.