Sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Sdílet Garantuji vám, že po přečtení zaklapnete knížku a zhluboka se nadechnete. Zřejmě budete potřebovat i čas na utřídění si všech těch myšlenek, které vám po celou dobu prolétávaly v hlavě. Je to totiž hrůzostrašné. Však z tohoto úryvku usuďte sami: „Později jsem se dozvěděla, že ze získaných vlasů se tkaly obaly na elektronické kabely, plst a látky. Kosti se zpracovávaly na hnojivo a saze. Systém filtrů umožňoval sbírat lidský tuk, z něhož se vyráběl olej a mýdla.“ Celá recenze