Mladičký Prokop z Lucemburku přichází ke dvoru císaře Karla IV. na sklonku jeho vlády. Bratranec nastoupivšího krále Václava a bratr moravského markraběte Jošta má blízko, ale zároveň i daleko k trůnu. Má jasnou představu o spravedlivé vládě, ale jen skrovné možnosti ji uplatnit. Jeho vztahy s bratry Joštem a Janem Soběslavem i s bratranci Václavem, Zikmundem a Janem Zhořeleckým se v bouřlivých časech postupně proměňují. Tak dlouho prožívá lásky, boje, zklamání i triumfy, až je najednou oslněn blízkostí trůnu...

Husitské války skončily a Boreš z Miletínka zjistil, jak poznamenaly jeho původ. Hledá sám sebe mezi zacházející slávou Tábora a dravou mocí, s níž v Čechách stoupá hvězda Jiřího z Poděbrad.

Píše se rok 1418 a z Prahy se začínají šířit na venkov zvěsti o klíčící nové víře a prvních přívržencích přijímání podobojí. Náboženské boje brzy rozdělují zemi i jednotlivé rodiny. Zasáhnou i Švamberky, rod se stříbrnou labutí v erbu. Kateřina ze Švamberka opouští rodinu kvůli kalichu, její bratr Bohuslav je jeho krutým nepřítelem. Bojů přibývá, husitské hnutí vojensky sílí s každým dalším vítězstvím: v Praze, u Nekmíře, u Sudoměře, na Vítkově... Sílu však brzy začíná obracet do vlastních řad a příliš svobodomyslní kazatelé jako svérázný moravský kněz Martin Húska jsou spolu se svými stoupenci násilím umlčováni. Někdejší ideály uplývají v krvi, vzplanou hranice, na nichž jedni bratři upalují druhé. Rozčarovaná Kateřina Tábor opouští, ale tím příběh bratrovražedných bojů zdaleka nekončí...

Tak bouřlivý osud mělo jen málo českých knížat. Dlouhá léta věznění, exil u dvora Fridricha Barbarossy, osud pacholka a nakonec knížecí stolec. Soběslav II. poznal život ze všech úhlů, a když všechno ztratil, vypráví svůj příběh příteli z dětství, který píše kroniku a může ho zaznamenat, dokud ještě žije. Rád by vstoupil do dějin, ale 12. století je drsné a kdoví, jestli tenhle Přemyslovec, který si tak všímal obyčejných lidí, že si získal přezdívku "kníže chámů", u nich najde pochopení...

Popis není dostupný