V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlouhodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvených v diskurzu (zdánlivě) oddělených disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství. Svůj koncept rodu v životě literatury odvíjí Eva Kalivodová od takového chápání kategorie rodu, jehož obsah se ustaluje či děje v době každé jedné situace a ve vzájemném napětí rodů obou. Dodejme, že svým textem tuto cestu podnětně otevírá, přičemž do sítě dynamiky rodových vztahů zapojuje také dynamiku domácího a cizího, sledovanou na materiále překladů. Právě setkání s cizím a proces jeho přenesení do domácího kontextu může efektivně odhalit limity a povahu našeho vlastního sebe-pochopení, a tedy i sebe-pochopení rodového.

Publikace je určena české veřejnosti a vůbec všem, kteří se zajímají o esoteriku v nejširším slova smyslu. Obsahem je soupis více než šedesáti duchovně pracujících lidí, působících v různých oborech, kteří si pokládají za čest pomáhat lidem. Není sporu o tom, že celý katalog "má duši". Nejde tedy jen o nějaký abecedně řazený seznam jmen, ale u každého vybraného jména naleznete několik odstavců poodhalujících zákulisí práce samotného esoterika - jeho osobní curriculum a krédo, popis toho, co daný člověk vůbec dělá a stěžejní příběh, který určuje náplň, směr a cíl jeho práce. Úvod publikace patří třem známým osobnostem, proslulým svým blízkým vztahem k esoterice - paní Květě Fialové, panu Igoru Chaunovi a panu Jiřímu Krytinářovi.

Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006. Jednotlivé texty se vracejí k obvykle automaticky používaným slovům mateřství a vychovatelství v širších obrysech. Prozkoumávají přitom jejich historický, estetický, sémiotický, sociální, politický, filosofický, psychologický, etnologický a antropologický obsah. Společné genderové východisko oživuje různé metody a metodologické postupy a zakládá interdisciplinaritu jednotlivých pohledů, vřelých jako mateřská náruč.