Motto této monografie zní „Každý člověk je jedinečný“. Jedinečnost je i ve stylu každého z autorů rozsáhlého kolektivu, který se zde spojil, aby zájemcům přiblížil šíři problematiky psychologie stárnutí a stáří včetně kontextu dalších gerontologických disciplín a otázek. Text je rozdělen do šesti bloků, které pokrývají převážně psychologická, ale také demografická, sociální či biologická hlediska stárnutí, nemoci i zdraví. Zmiňované poznatky reflektují současné poznání a jsou výběrem každého z autorů z velmi pestrého pole teorie a praxe. Monografie si klade za cíl ukázat bohatý obraz psychologie stárnutí a stáří, povzbudit u čtenářů pozitivní náhled na stárnutí a inspirovat k profesnímu zájmu o práci se staršími lidmi. Kniha je určena studentům, ale i psychologům a psychoterapeutům pracujícím se seniorskou populací a také dalším pomáhajícím profesím.

Monografie vypracovaná pracovníky katedry sociální práce a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v rámci výzkumu "Sociální souvislosti stárnutí obyvatelstva", zařazeného do širšího výzkumu PRVOUK Univerzity Karlovy, shrnuje výsledky výzkumu podpory správy paliativní péče státními a veřejnými institucemi. Soustřeďuje se zejména na otázky veřejné podpory hospicové péče. Na základě rozhovoru s řediteli velké většiny existujících hospiců v České republice a na základě skupinových rozhovorů (metodou focus group) se zaměstnanci ve vybraných hospicích docházejí autoři k závěru, že hospicová péče nemá dostatečnou podporu veřejných institucí a veřejnosti. Paliativní péče nabízená hospici je přitom obecně považovaná za podstatně kvalitnější než péče poskytovaná v nemocničních a jim podobných zdravotních zařízeních; vyšší kvalita byla zjištěna zejména v sociálních a duchovních dimenzích hospicové péče, které činí proces umírání důstojnějším. Ze zjištění je dovozena potřeba větší podpory státní a veřejné správy hospicům.