Muž na prahu šedesátky, který strávil život v horách severní Itálie a zná je nazpaměť, převádí ilegální běžence přes hranici, ale na rozdíl od svých dvou druhů ze vsi běžencům po převedení vrací peníze. Když se o jeho gestu začne mluvit v novinách a v televizi, je nucen vesnici opustit, odejde do přímořského městečka, kde si najde práci. Jako šikovný řemeslník má pro místní kostel opravit mramorovou sochu Krista na kříži, kterou kdysi vytvořil mladý sochař hned potom, co se vrátil ze zákopů první světové války. Bylo to na objednávku církve, která mu dovolila ztvárnit Ježíše nahého, později však dala jeho bedra zakrýt draperií. Teď má být zakrytí odstraněno. Socha skrývá různá tajemství, která pozornému a citlivému restaurátorovi neujdou a jež jsou pro něj příležitostí k hlubokým úvahám o podstatě náboženství. Autor nás ve svém posledním, velmi poetickém textu zavede i na skok do bravurně vylíčené rodné Neapole a nebude chybět ani tajuplné setkání protagonisty s jistou záhadnou ženou…

Boží hora je biblické místo. Je to ale také jméno chudé neapolské čtvrti - Montedidio - plné úzkých uliček, prudkého stoupání, rozvěšeného prádla, ruchu každodenního života poválečných let, jejíž atmosféru útlá knížka Erriho De Lucy zachycuje. Boží hora je i vysněný cíl pouti jedné z postav, starého židovského ševce, pocházejícího odkudsi z východní Evropy, přeživšího holocaust, který by rád do Palestiny, ale hříčkou osudu došel právě jen na Montedidio. A Montedidio je domovem třináctiletého chlapce, který zanechal školy a zaučuje se v truhlářské dílně, rozpráví s moudrým ševcem, trénuje se v hodu bumerangem, je zasvěcován do milostných hrátek stejně starou, ale zkušenější dívkou ze sousedství a rychle se osamostatňuje a vyspívá. Své prožitky zachycuje do deníku. Knihu Boží hora může čtenář vnímat jako jakousi fotografii už zmizelé Neapole, ale také jako hluboký alegorický příběh se silným poetickým nábojem.

Popis není dostupný

Popis není dostupný