Na základě čeho je člověk duševně zdravý? Tak se ptá Erich Fromm ve svých přednáškách z let 1953–1974. To, co je ve společnosti přijato jako normální, může být podle autora ve skutečnosti patologické. V důsledku toho jedinec, který se vyznačuje společensky přijatou patologií, je vnímán jako adaptovaný člen společnosti, a naopak někdo vlastně duševně zdravý může trpět vyloučením do té míry, že se u něj projeví duševní nemoc. A tak je v nemocné společnosti, jež je dnes primárně řízena ekonomickými požadavky, podle Fromma tím zdravým a přizpůsobeným autoritářský, marketingový či nekrofilní charakter.K těmto úvahám přispěl Frommův pobyt v Mexiku, který mu dovolil nutný odstup od průmyslové společnosti soudobých Spojených států amerických. V Mexiku se totiž setkal s lidmi, kteří si dovolují být „líní“ a dávají přednost volnému času před vyděláváním peněz. Fromm zároveň ukazuje, že líný i aktivní je člověk ze svých vnitřních příčin, a tedy nemusí být k aktivitě nucen.

Erich Fromm, jehož humanistické knihy již psychologii a filozofii zpřístupnily čtenářům několika generací, zde analyzuje povahu západní společnosti, hledá původ jejích problémů a nabízí alternativu jejího vývoje. Popisuje dva základní způsoby života: Zatímco „mít“ se zabývá získáváním a soutěží, „být“ se zaměřuje na vnitřní spokojenost a harmonii. Naše společnost si cení vlastnictví (majetku, statusu, úspěchu, požitků…), avšak rostoucí ekologické problémy nás nutí ke změně priorit a novému zaměření na sounáležitost se světem, rozvoj tvořivosti, osobní zodpovědnost a svědomí. Fromm své vize nového světa přesvědčivě opírá o učení takových autorit, jako byl Buddha, Ježíš, Mistr Eckhart nebo Albert Schweitzer. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1976, se stala Frommovým nejslavnějším dílem.Erich Fromm(1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, psychoanalytik, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Frankfurtská škola představovala západní neomarxistické filozofické hnutí, jež kritizovalo některé aspekty kapitalistické společnosti. Kulturní psychoanalýza vycházela z Freuda, ale oproti jeho učení zdůrazňovala sociokulturní vlivy ve vývoji člověka. Fromm jakožto Žid v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. Mezi jeho nejznámější knihy patří např. Strach ze svobody (Portál, 2015), Umění milovat (Portál, 2016), Anatomie lidské destruktivity (Portál, 2019).

Popis není dostupný

Kniha, která je někdy pokládána za Frommovo nejoriginálnější a nejkomplexnější dílo, pojednává o různých aspektech agrese, a to za pomoci poznatků z lidské i zvířecí psychologie, neurofyziologie, paleontologie a antropologie.Fromm rozlišuje benigní a maligní agresi. Jenom benigní agresi, která slouží adaptivním účelům, jako například obraně, máme společnou se zvířaty. Na druhé straně maligní agrese – krutost a destruktivita – je výhradně lidská. U člověka jsou instinkty nahrazeny charakterem a ten někdy zejména působením společenských faktorů nabývá sadistické nebo nekrofilní povahy. Fromm to ilustruje na psychobiografii Hitlera a dalších lidí.Kniha z roku 1973, která ani v dnešním světě neztratila svou aktuálnost, bývá oceňována především pro to, jak bravurně vyvrací některé konkurenční přístupy k chápání agrese a destruktivity.Erich Fromm(1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, psychoanalytik, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou.Mezi jeho nejznámější knihy patří takéStrach ze svobody(Portál, 2015),Umění milovat(Portál, 2016),Mít, nebo být.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci. V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Fromm v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. V Portále vyšly jeho knihy Strach ze svobody a Umění milovat.

Popis není dostupný

Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra. Hlavní podmínkou pro dosažení tohoto citu je překonání vlastního narcisismu a následné získání schopnosti osvojit si objektivní obraz: vidět lidi i věci takové, jací skutečně jsou. Umění milovat závisí na schopnosti růst, vyvinout tvůrčí orientaci vůči světu i vůči sobě. Niterný proces však vyžaduje radikální společenskou změnu, která umožní splynutí milující povahy člověka s jeho společenskou existencí. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří Strach ze svobody (Portál, 2014), Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity, Mít, nebo být.

Popis není dostupný

Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu. Výstižně poukazuje na fakt, který nikdo před ním explicitně psychologicky nerozpracoval – fakt dvojznačnosti lidské svobody, jež se může stát otevřením možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Je-li svoboda pojímána oním druhým způsobem, svádí do pasti autoritářství, destruktivity či konformismu. Fromm ve svém díle pátrá, kdy takový strach ze svobody vznikl a co jej podpořilo, a přes všechna svá zjištění se domnívá, že je v lidských schopnostech stát se sebou samým skrze tvorbu, smyslovou radost, lásku či práci.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

"Být šťastný znamená konzumovat stále novější a lepší zboží, filmy, hudbu, požitky, sex, alkohol a cigarety . . Každý je ‚šťastný‘, jenom už nic necítí, nedokáže rozumně myslet a neumí už milovat." Tato kniha je pokračováním slavného díla Strach ze svobody, ve kterém se jeho autor Erich Fromm, velký humanistický psycholog a sociolog pokouší ukázat, že totalitární systémy apelují na hlubokou skrytou touhu v člověku - utéci před svobodou. Současný moderní člověk, osvobozený od vazeb středověku , ještě ale není dostatečně svobodný k vybudování smysluplného života, založeného na rozumu a lásce, a proto se tak často podřizuje vůdci, rase nebo státu. Kniha Cesty z nemocné společnosti pak ukazuje, že život v dnešní demokracii je v mnoha ohledech také útěkem před svobodou. Autorova analýza tohoto zvláštního útěku, pro kterou je klíčovým pojmem odcizení, tvoří jádro jeho studie.

Popis není dostupný