Seznam knih
Série:
Kriminální případy z let...
všechny knihy (26)
Série:
Kriminální případy z let...
Autor vydal v Nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech se objevilo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí. Projevilo se tak nejen autorovo tu menší, tu větší zakotvení v místech při česko-německé hranici, ale hlavně jeho zájem o lidi, události a souvztažnosti, jež jsou (nebo byly) pohraničí vlastní, charakterizovaly je a zase jím byly zpětně ovlivňovány. Kniha Vraždy v pohraničí navazuje na obě předchozí nikoli tematicky, ale právě svou prostorovou determinací. Vybrané kriminální případy pocházejí z dvacátých až padesátých let minulého století. Některé z nich by se mohly odehrát i kdekoli jinde, za mnohými však byla právě ona česko-německá hranice, ta neviditelná, ale reálná čára krajinou a s ní spojené území. Text vhodně doplňují a ilustrují dobové i současné fotografie.
Autor Emil Hruška v knize Retrokrimi opět zpracovává skutečné kriminální případy, tentokrát z let 1883-1961. Některé z nich ve své době žily pestrým životem na stránkách novin, jiné byly naopak před veřejností skryty. Jaký byl Hugo Schenk, loupežný vrah, který svým romantickým literárním duchem poblouznil mnohé služebné dívky? Kdo byl největším podvodníkem éry první Československé republiky, ale nesmělo se o něm mluvit? Byli odsouzení v případu vraždy na statku skutečně vinni, nebo zde selhala justice? Jak to, že se pachatel vraždy málem vyhnul trestu za závažný zločin předstíráním duševní poruchy? Autor podobně jako ve svých předchozích knihách rámuje kriminální případy dobovými společenskými souvislostmi a dává je do kontextu s kriminalistickou a trestněprávní teorií. Vytváří tak pozoruhodný text, jenž je nejen poutavým příběhem, ale zároveň i dokladem atmosféry doby a poměrů tehdejší kriminalistiky.
Tak střílej! přináší dva jen těžko uvěřitelné příběhy z konce druhé světové války, které napsal sám život.*****Kdo byl muž, který ve druhé polovině čtyřicátých let vystupoval v Karlových Varech pod jménem Jiří Skomarovský, patřil ke koloritu našeho největšího lázeňského města, zároveň však představoval výraznou figuru jeho kriminálního podhoubí? Došel trestu za své zločiny, které v Karlových Varech a okolí spáchal? Kam se v roce 1950 „ztratil“?*****Kdo a proč zavraždil v únoru roku 1955 v bavorských Alpách ženu a malého chlapce? Sahají snad kořeny této tragédie až do válečných časů? A co se vlastně stalo v roce 1945 s rodinou dr. Herberta Davida, významné osobnosti sudetoněmecké nacistické scény?*****Dva odlišné příběhy, několikero lidských osudů v nelehkých časech. Skutky jsou fatální. Zlo musí být potrestáno. Ale je tomu skutečně tak?
Václav Jelínek (1905–1967), který své romány podepisoval jako Sláva V. Jelínek a za nacistické okupace, kdy se „dal k Němcům“ pod jménem Willibald Yöring, byl fenoménem české brakové literatury let dvacátých až čtyřicátých. Byl neuvěřitelně plodný: během své spisovatelské kariéry vydal přes stovku „děl“, jejichž obsah sahal od červené knihovny po dobrodružství všeho druhu. Oživované mrtvoly, oplodňování žen semenem z oběšenců, krysy požírající lidi… Notná dávka perverze Jelínka „proslavila“ tak, že jeho knihy jsou dnes cenným sběratelským artiklem – právě pro svou neuvěřitelnou stupiditu a dekadenci. Za okupace Jelínek udával své spoluobčany a po válce za to byl odsouzen na několik let do vězení. Ve vazbě sepsal jakousi svou obhajobu, která však nemohla být jiná než jeho „slavná“ díla.
Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27. září 1941 a setrval v ní do 4. června 1942, kdy zemřel na následky atentátu spáchaného na něj parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem o osm dní dříve. Během svého působení na Pražském hradě se Heydrich věnoval nejen krvavé represi proti odbojným Čechům a "konečnému řešení židovské otázky", ale také problematice přestavby správního aparátu a zajištění fungování protektorátu jako "zbrojnice třetí říše". Toho všeho, ale i jiných problémů a plánů, se týkaly jeho známé, méně známé i zcela neznámé projevy a stati, jež vznikly v Praze a které nyní poprvé vycházejí v souborném vydání v češtině. Vedle toho kniha přináší pohledy na Heydricha - formulované po jeho smrti - ze strany jiných vysoce postavených členů SS. Samostatnou kapitolu pak představuje pojednání o Nadaci Reinharda Heydricha, která až do posledních válečných dnů působila v Praze.
V pravdě neuvěřitelný příběh, který se - rozčleněn na jednotlivé případy - odehrával v letech 1928 až 1935, a který je zapsán v dějinách české kriminalistiky. Z hlediska práce bezpečnostních úřadů však nejen pochvalně. Vrah po léta unikající spravedlnosti, nevinně podezřívaní a věznění lidé, tragédie pro celé rodiny. Otázky viny, podlosti, malichernosti, nenávisti či společenské psychózy, postavy bez svědomí, honba za senzacemi a mediální lynč jako smysl života. Do značné míry filmová povídka, možný základ scénáře thrilleru, jenž by možná působil nevěrohodně, ač spočívá striktně na doložených faktech.
Československá zpravodajská služba (2. oddělení hlavního štábu Československé armády) byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností. Když se v roce 1933 dostali v sousedním Německu k moci nacisté, a v tom samém roce se v ČSR etablovala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta (později Sudetoněmecká strana), byla čs. zpravodajská služba ve stále větším rozsahu konfrontována se špionáží ve prospěch Německé říše, prováděné v naprosté většině příslušníky německé menšiny v ČSR. K odhaleným a následně potrestaným německým vyzvědačům patřila také Anna Dienelová, mladá Němka z Chebu, jejíž případ se stal v roce 1935 senzací, která zaznamenávala ohlas i v zahraničním tisku. "Případ Dienelová a spol." měl rozsáhlé souvislosti a aktéry, kteří se navždy zapsali do análů čs. zpravodajské služby. Vedle Anny Dienelové, přezdívané "Mata Hari z Chebu", to byl kupříkladu záhadný Georg (Jiří) Le Gros, ale také zpravodajští důstojníci František Jandera či Josef Bartík. Mapování "případu Dienelová a spol." a jeho souvislostí je v podstatě nezamýšleným thrillerem, dávajícím specifický náhled do historie zpravodajských služeb před druhou světovou válkou.
Kniha "Život a smrt - Henlein Konrad" spadá do žánru Military. Autorem je Giesová Jacqueline, Hruška Emil. Kniha je vázaná. Obsahuje 216 stran. Jedná se o počin nakladatelství "BMSS-Start" z roku 2010. Přejeme příjemné čtení.
Konrad Henlein (1898-1945), rodák z Vratislavic nad Nisou, patří mezi osobnosti, které se navždy výrazně zapsaly do moderních českých, respektive československých dějin. Ovšem mezi ty, jejichž "zapsání" se konalo s fatálně negativním dopadem. Voják v první světové válce, bankovní úředník, cvičitel Německého turnerského svazu, předák Sudetoněmecké vlastenecké fronty a později Sudetoněmecké strany, v letech 1938-1945 přední činitel "sudetoněmecké župy" jako součásti Německé říše… Autor podrobně líčí Henleinův osobní a rodinný život, jeho charakterové vlastnosti, politickou kariéru i konec v zajateckém táboře v Plzni. Součástí knihy je množství fotografií, z nichž některé dosud nebyly publikovány.
Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou, nýbrž detailně zpracovaným příběhem jednoho z tyranů vlastního národa. Na stránkách knihy poznáme nejen jeho osobní život i rodinu, ale také vztah k dalším nacistickým pohlavárům - Konradu Henleinovi, Konstantinu von Neurathovi, Reinhardu Heydrichovi, Kurtu Daluegemu či Wilhelmu Frickovi, seznámíme se s Frankovými poradci, mezi nimiž nad jiné vynikal jeho osobní tajemník Robert Gies, i s koncepcí protektorátní politiky, s jeho podílem na vyhlazení Lidic a Ležáků či s aférou o "tajné sekretářce"…
Je pravdou, že K. H. Frank byl v letech 1939-1945 faktickým pánem Protektorátu Čechy a Morava. Po celou tu dobu usiloval nikoli neúspěšně o to, aby Hitlerem mu zadaná politická linie - udržet na svěřeném území co největší klid a zajistit chod zbrojní výroby - byla striktně dodržována, a to jak tvrdými represivními opatřeními, tak politikou "cukru". Frank by však nedokázal svou roli plnit, kdyby neměl k ruce a za zády vysokého důstojníka SS dr. Roberta Giese jako svého osobního tajemníka a později šéfa ministerského úřadu. Gies, Heydrichův člověk, byl mocným mužem v pozadí, skutečnou "šedou eminencí", označovanou též za Frankova "zlého ducha". Jak pamětníci, tak historikové se shodují v tom, že na všech Frankových závažných činech a opatřeních se Gies podílel a stál rovněž za vznikem pro nacisty klíčových memorand, Frankem podepsaných, včetně toho, které se týkalo "konečného řešení české otázky". Robert Gies byl nakonec lépe informován o dění v protektorátu než sám K. H. Frank a jeho reálná moc byla obrovská. Gies stál rovněž za tzv. úklidovými opatřeními prováděnými nacisty na konci války, dohlížel na ukrytí "štěchovického archivu" a zcela nepochybně věděl, kam byly z Prahy odvezeny insignie Univerzity Karlovy a její archiv. Po skončení války Robert Gies "zmizel": po krátké internaci Američany se skrýval v západním Německu pod falešným jménem, aby po nějaké době zahájil svou další kariéru. Pokusy v 60. letech postavit Giese před soud jako válečného zločince vyzněly do prázdna.
Nedávné teroristické útoky oživily diskuse o Belgii jako zemi původu islámských teroristů a také o frapantní liknavosti belgických bezpečnostních složek. Odkrývají se ale i jiná temná místa z belgické minulosti: dodnes neodhalená tzv. banda vrahů z Brabantska podnikla v 80. letech dvacátého století sérii absurdních teroristických útoků s desítkami obětí; je tu i případ vraha a pedofila Marka Dutrouxe. Kritika tehdejšího vyšetřování mířila přímo do struktury belgické státní správy paralyzující sebe samu… Svérázný belgický státní systém, svérázná mentalita lidí, těžký stín ležící nad zemí od 19. století, kdy byla kolonie Belgické Kongo místem tak strašlivých masakrů, že jsou v Belgii dodnes tabu. To vše přežívá dodnes. Hlavní země Evropy je krásná, ale stíny nad ní se nedají rozehnat. Autor prožil v Belgii několik let a ve své knize předkládá českému čtenáři ojedinělý pohled na tuto zemi.
Zdálo by se, že o protektorátu a druhé světové válce bylo již všechno napsáno. Emil Hruška nás však svou novou knihou rychle vyvede z omylu. Kam schoval zrádce Čurda své jidášské peníze? Kdo byla česká švagrová říšského maršála? Jaké jsou záhady Rosenbergova deníku? Jak klepáním koberců K.H. Frank hodlal přispět k vítězství třetí říše? Atd, atd., ale pokračování si už přečtete sami!
Téma nacisté a poklady je tématem mnohaletým, košatým a snad nevyčerpatelným. A také doslova obaleným mýty, jako málokterý relikt druhé světové války. České země jsou tímto fenoménem zvláště výrazně zasaženy: takzvaní hledači pokladů a lokality v čele se Štěchovicemi či Hradišťkem, pošetilé plány a sliby, už už vyzvedávající tu bedny se zlatem, tu Jantarovou komnatu, tu tajemné dokumenty…br> Je však skutečností, že nacisté se tak či onak dotkli osudu vlastně všech hlavních movitých historických památek v Čechách, ať už to byly české korunovační klenoty, relikviář sv. Maura, Závišův kříž, cenné sbírky militarií či dodnes nenalezené insignie a část archivu Univerzity Karlovy. Ve všech těchto případech autor předkládá kombinaci zjištěných faktů a souvislostí, která je ve své kompaktnosti a předložených závěrech ojedinělá.
Sám autor této knihy nevycházel při své práci z údivu nad tím, jak fatální roli sehrály někdy aktovky v moderních dějinách. Aktovky na místě útoku na Reinharda Heydricha byly dokonce čtyři! Aktovka Stauffenbergova, s jejíž pomocí měl být zlikvidován Hitler. Co měla skrývat Mussoliniho aktovka? Co se stalo s penězi z aktovky K. H. Franka? Jakou úlohu sehrála aktovka, nalezená během alžírské války? Anebo: co vše měl v aktovce Jan Palach? Jak to bylo s aktovkou ledabylého špióna Falouta, který své příruční zavazadlo s tajnými spisy zapomněl na kbelském letišti? Jaká tajemství obsahovala aktovka hudebního skladatele Eugena Suchoně, objevená léta po jeho smrti? To jsou některé z "případů aktovek", které vstoupily do dějin - a nejsou zdaleka poslední.
Minulost neminula a nikdy nemine. Možná, že z dálky vypadá tak trochu jako černá díra, která vše pohltí a blahosklonně zahltí pláštíkem zapomnění, ale dejte pozor vždy, kdy se vám bude chtít přiblížit! Ten pláštík je totiž Májový, tak lehce k roztrhání. A až se přihrne minulost nejen vaše osobní, ale všech vašich pozemskůch bližních, že popraskají hradbičky iluzemi stavěné, vězte, že teprve pak přijde život, a přijde si pro vás, přijde vás vyzkoušet. Bude nevysvětlitelný, záhadný, náhodný, chcete-li. Chvílemi také beznadějný a nespravedlivý. A někdo padne a někdo postoupí dál. Tam, kde jsou místa lidskůch dějin v černé díře nejhlubší, čekají stále největší výzvy. Zabalíte-li se dobře před zimou této temnoty, pak vše kolem vás zůstane záhadné, náhodné a nicotné. A budete-li zrovna držet v ruce tuto knihu, čeká vás dobrodružství, o kterém těžko promlouvat, které tak leda prožívat.
Autor vydal v Nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech se objevilo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí. Projevilo se tak nejen autorovo tu menší, tu větší zakotvení v místech při česko-německé hranici, ale hlavně jeho zájem o lidi, události a souvztažnosti, jež jsou (nebo byly) pohraničí vlastní, charakterizovaly je a zase jím byly zpětně ovlivňovány. Kniha Vraždy v pohraničí navazuje na obě předchozí nikoli tematicky, ale právě svou prostorovou determinací. Vybrané kriminální případy pocházejí z dvacátých až padesátých let minulého století. Některé z nich by se mohly odehrát i kdekoli jinde, za mnohými však byla právě ona česko-německá hranice, ta neviditelná, ale reálná čára krajinou a s ní spojené území. Text vhodně doplňují a ilustrují dobové i současné fotografie.
