Výbor zahrnuje dva texty Eliase Canettiho. V souboru esejů Kniha proti smrti autor - vědom si konečnosti lidské existence, ale až zápasivě ji nepřijímající - medituje způsobem někdy až neuvěřitelně překvapivým nad ohraničeností existence člověka; jeho konečnost tu vášnivě odmítá, tu se s ní rezignovaně smiřuje. V Hampsteadu, anglickém městě, kde nějaký čas žil, zaznamenával Canetti jako obvykle své postřehy o politice, umění či tvůrcích. Tyto jeho stručné i obsáhlejší úvahy, krátké i delší myšlenky, někdy téměř aforistické, ale vždy pronikavé, obsahuje kniha Dodatky z Hampsteadu.

Popis není dostupný

Rozsáhlý esej o davové psychologii, vydaný poprvé v roce 1960. Dvacet let psaná úvaha spisovatele, teoretika společenských věd a humanisty původem z Bulharska a nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1981 pojednává o tom, jak v mase jedinec ztrácí své úzkosti a zábrany, až se slastně rozplyne v davu. Masa je pro autora přírodní úkaz, nebezpečný živel a dravý živočich, moc pak nástroj jejího ovládání.

Popis není dostupný

Nositel Nobelovy ceny Elias Canetti (1905–1994) se ve svém eseji zabývá pěti lety nesnadného milostného vztahu Franze Kafky k jeho snoubence Felici Bauerové. Stopuje v něm tvůrčí a životní směřování slavného pražského rodáka v kritickém období první světové války, včetně způsobu, jakým se odrazilo v jeho literárním díle. Účast na pečlivé analýze Kafkovy korespondence je pro čtenáře čímsi bolestným a povznášejícím zároveň. Do těchto intimních sfér jako bychom nikdy neměli vstoupit, a přece se ocitáme ve fascinujícím prostoru: přizváni do záhybů jedné podivuhodné lidské povahy, jejích snažení a obav, proher i satisfakcí, úniků a dvojakých gest, nacházíme se také blíž světlu nad touto zvláštní vnitřní krajinou. Kafkova nutkavá potřeba naplno se před sebou samým rozevřít – a jeho touha po bytosti schopné jeho svět sdílet – takové světlo bezesporu zažíhá. Tento Kafkův dar Canetti přesvědčivě vystihl a nabídl nám přitom čtenářský zážitek, který je rovněž stvrzením jeho vlastního literárního věhlasu. Esej Druhý proces byl poprvé otištěn v roce 1968 v časopise Neue Rundschau. Od roku 1975 vychází v souboru Canettiho esejů Svědomí slov, takže byl i součástí českého vydání tohoto titulu (TORST 1992). Nakladatelství PROSTOR jej nyní nabízí samostatně v novém překladu Violy Fischerové a s doslovem Jiřího Stromšíka.

Popis není dostupný