Tematický slovník češtiny, slovinštiny a makedonštiny je primárně (nikoliv však výhradně) určen studentům slavistických oborů na všech českých i zahraničních univerzitách, ale také těm, kteří studují některý z jazyků pravé části slovníku a jsou přitom v počáteční fázi svého studia (slovník odpovídá zaměření na dosažení jazykových dovedností na úrovni A2 až B1 dle Evropského referenčního rámce). Lexikální materiál je seskupen do 21 sémantických hnízd. Obsahem tematického slovníku je lexikální fond základní slovní zásoby, který je většinou obsažen v učebnicích používaných na univerzitách při jazykových kurzech. Ve slovníkové části jsou u příslušných hesel uvedena též vybraná frekventovanější slovní spojení s cílem procvičení a co nejdůkladnější automatizace jazykových kolokací. Slovník nezahrnuje frazeologické jednotky.

Monografie se věnuje slovosledu v bulharských a srbských evangelních textech z 12. a 13. století. Slovosledné změny jsou registrovány jako varianty k textu staroslověnské památky zvané Mariánské čtveroevangelium, jsou srovnávány i s řeckým zněním evangelního textu. Autorka zkoumá, podle jakých principů je organizován slovosled v památkách ze 12. a 13. stol. a jestli se v něčem liší od slovosledu staroslověnských předloh a řeckého originálu. Věnuje se rovněž otázce, jestli se slovosled v těchto mladších památkách vyznačuje nějakými novějšími jazykovými rysy a zdali jsou přítomny příznaky pronikání nějakých nových slovosledných modelů, nebo zda se zachovávají rysy spíše archaické.