Svazek přináší dílo Egona Hostovského (1908-1973), předního autora psychologických a existenciálních románů a novel. Představuje autora charakteristickými prózami obou nejvýznamnějších období jeho tvorby - doby mezi světovými válkami, kdy se stal jedním z předních exponentů vlny psychologické prózy (Dům bez pána, 1937), a doby po druhé světové válce, v níž dospívá k reflexi absurdity lidské existence v moderním světě rozpadající se mezilidské komunikace a jednoznačné hodnotové orientace lidského života (Půlnoční pacient, 1954). Edici k vydání připravila Petra Hesová, komentář napsal Václav Vaněk.
