Svatý jáhen Efrém (asi 306-373) pocházel ze severosyrského města Nisibis. V mládí pobýval v horských klášteřích, a když se jeho duchovní vůdce Jakub stal nisibským biskupem, Efrém vykonával jáhenskou službu v katedrálním chrámu. Vedl také liturgický zpěv a připravoval v katedrální škole katechumeny ke křtu. Když nisibští křesťané museli opustit město, odešli biskup i jáhen do Urhy-Edessy, významného centra křesťanské vzdělanosti. Svatý Efrém znal velmi důkladně Písmo svaté, zejména jeho syrskou synopsi Diatessarón, k níž psal komentáře. Na základě Písma a jiných biblických vyprávění skládal liturgické hymny pro jednotlivé svátky církevního roku. V českém překladu vyšly Hymny o ráji, Velikonoční hymny a nyní se předkládá také výbor z jeho hymnů o Narození Páně a Epifanii.

Hymny o ráji svatého Efréma Syrského vznikly jako katechetické rozjímání o Adamově prvotní kráse a o jeho kněžské úloze v ráji, kde směl pobývat v blízkosti jeho nitra – tajemné Boží přítomnosti. Když prarodiče lidstva selhali v této úloze, poté co uposlechli hadův návod k opovážlivosti, ztratili rajský život. Sám Bůh přijal tělo člověka-Adama , aby pokořil Satana a smrt a otevřel tak znovu bránu ráje „vítězům“, kteří v jeho síle bojovali za pozemského života s nástrahami Zlého. Dvanáct hymnických písní barvitě líčí krásy rajské zahrady, stromů a květů, příbytků určených pro spravedlivé. Básník-katecheta se nepokládá za hodného obyvatele ráje, ale v pokoře touží alespoň po místě na jeho okraji. Hymny byly určeny k recitaci se sborovým zpěvem refrénu. V této knize se čtenáři nabízí první český překlad sbírky, pořízený ze syrštiny, doplněný poznámkami a úvodní kapitolou o teologii ráje u svatého Efréma Syrského.