Příspěvek do debaty o charakteru raného komunistického režimu. Můžeme o komunistickém režimu uvažovat pouze v dimenzích represe a bezpráví? Není možné, či přímo nutné ukázat, že musel nabízet také něco pozitivního a svůdného, co tehdejší obyvatele Československa lákalo a naplňovalo? Kniha staví do centra pozornosti dobové představy o vytváření nové, lepší společnosti přinášející vyřešení řady problémů a povznášející jedince na vyšší stupeň lidství. Nový socialistický člověk se stal vzorem hodným následování a symbolem optimistické budoucnosti. Kulturně-historická analýza tohoto fenoménu se zaměřuje na ideové zdroje konceptu nového člověka i na jeho konkrétní podoby.

Popis není dostupný

Kniha se zabývá fenoménem ženského hnutí v českých zemích, který v daném období let 1945-1955 nacházel svoji realizaci především prostřednictvím organizací žen. Soustřeďuje na jejich formální a obsahové proměny, zvláště na jejich postupnou transformaci v éře komunistické vlády. Organizace žen jsou sledovány z hlediska několika hlavních ukazatelů: procesu a okolností vzniku dané organizace, proklamovaných cílů, reálné pracovní činnosti, organizační podoby, členské základny, kontaktů s mezinárodními organizacemi žen a v poúnorovém období vzájemného vztahu s KSČ. Uvedenou problematiku zasazuje do širšího kontextu první kapitola, zabývající se nástinem ženského hnutí v českých zemích od 19. století do druhé světové války.