David Drábek (1970)

David Drábek
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Autor nemá žádné série


Ochechule

Ochechule (2021)

Prozaický debut známého a oceňovaného dramatika a režiséra Davida Drábka (* 1970) se vzpírá jakékoli definici. Příběh života po životě v krajině podivného a fatálního časoprostoru postupně graduje a sklene se v krasosmutně humanistické vyprávění. Dobrodružství necelé desítky postav, jež je s existenciální ne-logikou a ne-výběrem vržena do situace "po smrti", provede čtenáře zábavnou i přemýšlivou formou pomyslným labyrintem světa a popem srdce, tak jak tyto vlastnosti známe z nejlepších dramatikových her (Akvabely, trilogie Jedlíků čokolády ad.). Příběh Davida, Obry, Gabriela, manželů Fenkových, biblických Adama a Evy, i eponymní Stařeny a lehce hororové Emílie Dřevojánkové pobaví i pozuráží čtenáře malé i velké, včetně nečtenářů. Tento dlouho očekávaný prozaický debut dramatika se vzpírá jakékoli definici…


Play Drábek - Hry a adaptace z let 2010-2020

Publikace Play Drábek vychází k narozeninám oblíbeného dramatika Davida Drábka a je určena nejen jeho fanouškům, ale i veškeré divadelně milovné veřejnosti. Kniha totiž shrnuje Drábkova dramata vzniklá za posledních deset let, konkrétně hry Noc oživlých mrtvol v televizní country-show Beverlyho Rodrigueze, Velká mořská víla, Kanibalky: Soumrak samců a nejnovější Kanibalky II: Soumrak starců, jakož i libreto k úspěšnému autorskému muzikálu Elefantazie.Původní hry dále doplňují originální Drábkovy úpravy Beaumarchaisovy Figarovy svatby, Šamberkovy komedie Jedenácté přikázání a fantasy příběhu Jamese Matthewa Barrieho nazvané Peter Pan a oceán naděje. V předkládaných hrách David Drábek sází na ještě satiričtější a sarkastičtější, ale také baladičtější a dokonce i lyričtější dramatické vyjadřování, aniž by ovšem přestal vtipně glosovat! …a těšit se můžete i na úvahy věnované Drábkovu dílu, na zdravice od jeho spolupracovníků a nápaditou grafiku knihy. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.


Dětem!

Dětem! (2013)

V záplavě jízlivých satir a hořce lyrických zpovědí, kterými nás pravidelně zásobuje David Drábek (nar. 1970) jako dramatik i jako režisér, se někdy zapomíná, že autor je stejně úspěšným tvůrcem pro děti a mládež. Jeho hry pro děti totiž snesou srovnání s jeho tvorbou pro dospělé, a zároveň mají takový "funkční rádius", že přitahují publikum bez rozdílu věku. Jak tituly prozrazují, jedná se o pokračování či reinterpretace známých příběhů, které ovšem David Drábek převypravuje s osobitou imaginací a smyslem pro etické poslání.


Drábek dětem!

Popis není dostupný


Aby se Čechům ovary zachvěly

David Drábek (1970) dokonale naplňuje představu úspěšného divadelníka. Jako dramatik se řadí mezi nejvíce uváděné a překládané autory, jako režisér patří k tvůrcům s nepřehlédnutelnou imaginací. Vedle toho je respektovaným uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové. Z jeho 25 her se nejvíce prosadily tragikomické osudy tří mladých "synchronizovaných plavců" nazvané Akvabely, které byly inscenovány i v zahraničí, mediálně na sebe nejvíce upozornil rozhlasovou hrou Koule, inspirovanou osudy bývalé československé atletky Heleny Fibingerové. Přítomný soubor obsahuje dramata z let 2003-2011, která dala vzniknout ceněným inscenacím (Akvabely, Ještěři či Náměstí Bratří Mašínů), ale i hry méně známé (Žabikuch, Unisex, Chmýří), hry rozhlasové (Vykřičené domy a Koule) a hry nejnovější (Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen a Jedlíci čokolády). Předkládané texty ukazují, že výjimečnost díla čtyřnásobného držitele ceny Alfréda Radoka nespočívá pouze v teatrálně efektním zobrazení globalizované společnosti, ale také v širokých možnostech zakoušení jeho her, které sahají od inscenačního provedení až k tichému literárnímu čtení (pravděpodobně s hlasitým smíchem). Drábkovu knihu lze proto doporučit i čtenářům, kteří s divadelními hrami nemají zkušenosti. Uspořádání a doslov Lenka Jungmannová. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.


Koule - Příběh vrhačky

Rozhlasové hry nevyvolávají skandály. Drábkova Koule však vzbudila pozornost už před svým uvedením (na ČRo 3 – Vltava měla v režii Aleše Vrzáka premiéru 25. 1. 2011) a po něm rozpoutala doslova mediální při. Dotýká se totiž nedávné minulosti, k níž stále ještě nejsme schopni postavit se čelem. Drama je fiktivním portrétem zestárlé československé atletky Mileny, která lásce ke sportu obětovala všechno: stát jí vnutil doping, zbavil ji soukromí, vybíral jí přátele, rozhodoval o její účasti na závodech v zahraničí i o možnostech založit rodinu. Není až tak důležité, koho nebo co které faktografické okolnosti mohou připomínat. Jednak Drábkova hra není doslovná, jednak je pro její pochopení nutné vnímat ji jako celek. Milenina zpověď je totiž formulována jako rozhlasový rozhovor s ukázkami a zasazena na pozadí běžného vysílání. Kus se tak vysmívá rozhlasové maše, kýčovitosti některých pořadů, mindrákům jejich tvůrců, úrovni volajících, nostalgii po socialismu i rozpatlanému vyjadřování. A takový obraz společnosti je skutečně nelichotivý. Sama Milena je pak postavou spíše tragikomickou. Autor ji ukazuje jako oběť, která si neuvědomuje svůj díl viny, i jako člověka, který má potřebu pomáhat druhým.


Vykřičené domy

Popis není dostupný


Tahy 2010

Tahy 2010 (2011)

Literárněkulturní ročenka je věnována různým projevům literárních tradic a otázkám, které tyto tradice vyvolávají v různých obdobích mezi širokou kulturní veřejností. Jednotlivé příspěvky objasňují chápání tradičních hodnot jak v rovině individuální, tak institucionální, zvláštní důraz klademe na politické impulsy a překážky v myšlení o literatuře od 18. století do současnosti.


Náměstí bratří Mašínů

Podtitul Hra o nehybnosti výstižně charakterizuje nejnovější hru Davida Drábka. Její hrdinové trčí ve stojatých vodách svých nicotných a absurdních existencí, ze které je nezachrání ani smrt, byť sebevíc svůdná. Invalidní důchodce Vendelín neuspěl jako milenec, manžel, otec a dědeček, neúspěšný je i jako revizor v pražské MHD, trapný je i sám důvod jeho invalidity. Jehovistka Rita je osamělá a ne úplně normální, stejně jako prodejce Nového prostoru, bezdomovec Jeroným; zpěvák Zapík se svou pseudoangličtinou a rozhalenkou je olezlá vykopávka z období normalizace, ani dalším postavám se nedaří dvakrát nejlépe, ani jejich životy nejsou zrovna důstojné. Střípky jejich osudů se v první části, nazvané České hoře, protínají na maškarním bále, kam hrdinové přicházejí v bizarních převlecích za zvířata a rostliny, do trapně komických scének se mísí fantaskní výjevy s Labutí ženou, smrtí, v jejímž objetí se Vendelín marně snaží spočinout. Druhá část hry, nazvaná České moře, se zprvu zdá být realistickou situací v unesené tramvaji, ve které neznámý terorista drží cestující. Postupně vychází najevo, že téměř všichni nějak souvisí s Vendelínem, jde o jeho bývalé milenky, přátele, teroristou, který se dožaduje cesty na Náměstí bratří Mašínů a k českému moři (...na český moře nepotřebuju žádný letištní poplatky ani ól inklůziv lást minyt, já jsem nikdy nedělal problémy, ale teď budu, protože můj život hnije od hlavy k patě...) je Vendelínův syn Hynek. Hrdinské smrti v explodující tramvaji ani polibku Labutí ženy se ale Vendelín nedočká, čeká ho probuzení na JIPce, manželka Petra, stojaté vody a nehybnost.

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy