Od autora bestsellerů Vyměřování světa a Tyll. Román o filmovém režisérovi v třetí říši, o umění a moci, o kráse a barbarství je mistrovské dílo. Jeden z největších filmových režisérů své doby, G. W. Pabst (narozen 1885 v Roudnici nad Labem, vyrůstal ve Vídni, zemřel 1967 tamtéž), je v době, kdy se Hitler dostane k moci, ve Francii. Před hrůzami, které se odehrávají v Německu, prchne do Hollywoodu. Jenže pod oslnivým kalifornským sluncem se jeho sláva rozplývá. Ani Greta Garbo, kterou objevil a svými filmy učinil nesmrtelnou, mu nedokáže pomoct. A tak se Pabst ocitá, téměř bezděčně, zpátky ve své vlasti, v Rakousku, kterému se teď říká Východní marka. Říšský ministr propagandy Goebbels chce, aby pro něj filmový génius pracoval, a láká ho velkorysými nabídkami, přičemž odmítnutí nepřipadá v úvahu. A zatímco si Pabst pořád ještě myslí, že vábení dokáže vzdorovat a že se nepodvolí ničemu jinému než nárokům umění, vstoupil už dávno na tenký led a beznadějně se zamotal do pavučiny moci. Překladová práva prodána do 20 zemí včetně USA a Velké Británie. "Velký román o morálním selhání." (Die Zeit) "Uzavři mír s netvorem, a on se objeví znovu, u tebe doma, připlíží se ze sklepa, a pak už bude pozdě. O tom vypráví Kehlmann." (The Daily Telegraph) "Román se zabývá aktuálním tématem: pasivním kolaborantstvím s režimem." (NDR)

Román úspěšného a oceňovaného německého prozaika Daniela Kehlmanna (čeští čtenáři znají už jeho Vyměřování světa) je německou kritikou pokládán za umělecký vrchol jeho dosavadního díla. Ožívá zde legendární postava středověkého kejklíře a jízlivého šprýmaře Tylla Ulenspiegela, přenesená ovšem do období třicetileté války. Magická postava Tylla, nadaného téměř nadlidskými schopnostmi, se stává symbolem kruté a proměnlivé doby. Ocitá se u klíčových dobových událostí a my se spolu s ním stáváme svědky řádění inkvizice a čarodějnických procesů ve Flandrech, putujeme po válečných bojištích morem sužované Evropy, sledujeme osudy zimního krále Fridricha Falckého a zblízka nahlížíme do intrik a bojů o politickou nadvládu v Evropě. Tyll se dokonce zúčastní obléhání Brna. Události se spojují v barvitou fresku, působivou výpověď o lidské omezenosti a pověrčivosti, o fanatismu i pokrytectví, o schopnosti manipulace s lidmi, ale i o síle umění.

„Příběhy příběhů v příbězích. Nevíme, kdy jeden končí a druhý začíná. Ve skutečnosti se ale všechny prolínají.“ Jakýsi muž si koupí mobilní telefon, ale telefonáty, které přijímá, patří jinému člověku. Spisovatel cestuje po světě v doprovodu mladé ženy, jejíž noční můrou je, že se objeví v autorových románech, zatímco potrhlý internetový blogger si nic nepřeje víc, než se stát románovou postavou. Světově proslavený guru v oblasti ezoteriky se ocitá před sebevraždou, autorka detektivních příběhů se ztrácí během cesty po Střední Asii, stará dáma, vydávající se zemřít na soukromou kliniku, se handrkuje se spisovatelem, který si ji vymyslel, a vedoucí oddělení ztrácí kvůli svému životu mezi dvěma ženami práci a rozum. Devět epizod nového románu Daniela Kehlmanna Sláva se postupně skládá v celistvý románový obraz: rafinovaná hra s realitou a fikcí, kniha o slávě a mizení, pravdě a klamech.

Koncem 18. století se dva mladí Němci vydávají prozkoumat svět. Každý po svém. Alexandr von Humboldt podniká dobrodružnou cestu po Jižní Americe a myslí při tom stále na svou vlast, zatímco matematik a astronom Carl Friedrich Gauss nevytáhne paty z domu, ale putuje nedozírnými prostory svého nitra v touze objasnit podstatu světa. V roce 1828 se tito dva, již zestárlí, slavní a poněkud podivínští muži setkávají v Berlíně. Kehlmannův román je největší událostí německé literatury posledních let, na šest set tisíc prodaných výtisků a více než půl roku první místo mezi německými bestsellery svědčí o mimořádné čtenářské přitažlivosti.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Protagonistou románu současného německého autora (narozen 1975) je mladý fyzik David Mahler, který se vědecky zabývá problémem času. Jedné noci zjistí, že druhý termodynamický zákon neplatí, čas nepostupuje lineárně dopředu. Ve stavu snového vytržení sepíše třicet stran matematicko-fyzikálního zdůvodnění. Čísla a vzorce jsou správné, základní fyzikální axiom tedy neplatí, minulost není minulost, zítřek může být včerejškem, minulé se teprve stane. Mahler se snaží svůj objev, který otřásá světem v samých základech, zveřejnit. Nepodaří se mu však proniknout do vnitřních kruhů vědeckého establishmentu, proto hledá podporu slavného fyzika, nositele Nobelovy ceny Borise Valentinova. Při honbě za nedostižitelným vědcem prožívá Mahler realitu tak, jako by byl jeho převratný objev potvrzen – svět se vykolejil z času. Mahlerovi se Valentinova nepodaří dostihnout, slavný vědec uniká. Osamělost, kterou Mahler trpí už od dětství, se stupňuje do nesnesitelnosti. Při osudném míjení Valentinova na závěr, kdy je setkání zdánlivě na dosah, a přesto nemožné, Mahler pod obrovitým zářícím sluncem umírá.