Popis není dostupný

Popis není dostupný

Kniha přibližuje činnost a odkaz sboru zemských portášů působícího na východní Moravě a ve Slezsku v letech 1638–1830. Autor se vedle historie sboru, okolností jeho zřízení i dalších dílčích tematických oblastí činnosti zaměřuje na sociální aspekty (socioekonomická příslušnost členů, zemská služba, nástroje sociálního zabezpečení), vazby na lidové prostředí (oděv, slovesnost ad.) a místa s portáši spojovaná. Přestože aktivní služba portášů byla ukončena rokem 1830, lze i v následujících letech identifikovat přežívání portášských motivů v lokální a regionální slovesné tradici i vliv na formování některých prvků lokální a regionální identity. Téma bylo navíc atraktivní i pro renomované umělce, jejichž prostřednictvím se dostávala známost o sboru do širšího povědomí. Cílenému pěstování odkazu zemských portášů se také ve 20. století věnovala skupina mužů z Valašské Bystřice či současný spolek Valašský sbor portášský. Všechna tato témata jsou v tištěné monografii rozpracována a doplněna o bohatý obrazový materiál a mapové přílohy.

Publikace Venkovský obchod Moravy a Slezska přináší ucelený pohled na základní formy maloobchodní směny uskutečňované od 18. do první poloviny 20. století ve venkovském prostředí Moravy a Slezska. Jednalo se o složitý systém, v jehož rámci hrály vedle ekonomických funkcí stejně důležitou roli také faktory sociální a kulturní. Práce proto propojuje metody hospodářských a sociálních dějin s přístupy ekonomické etnologie. Přibližuje systém fungování i druhovou skladbu zboží obchodovaného prostřednictvím jednotlivých typů tržních akcí (denní, týdenní, výroční, dobytčí, poutní či jiné specifické trhy), vesnických a maloměstských kupeckých krámů i podomních obchodníků. Autor se cíleně zaměřuje také na aktéry směnných operací, jejich profesní strategie i normy chování. Zemědělci, vesnickému či maloměstskému řemeslníkovi se tak naskýtalo několik způsobů a příležitostí k odbytu vlastních produktů i pořízení všeho potřebného, co on a jeho blízcí potřebovali. Do jaké míry byl do tohoto systému zapojen konkrétní jedinec, záleželo na prostředí, v němž se jeho život odvíjel, na profesní a sociální příslušnosti i na okamžitých individuálních potřebách dané osoby. Autor knihy využil při zpracování tématu, které doposud zůstávalo mimo intenzivnější pozornost české historie a etnologie, množství archivních dokumentů, dobových zpráv cestovatelů a publicistů, ale i vzpomínky pamětníků a další etnologické zdroje. Díky činnosti regionálních badatelů, amatérských vlastivědných a národopisných dokumentátorů máme k dispozici poměrně cenné výpovědi respondentů barvitě popisující řadu okamžiků vztahujících se k maloobchodní směně v prostředí vesnických obcí a venkovských měst a městeček, které příhodně obohacují výpověď oficiálních a archivních dokumentů. Texty jednotlivých kapitol doplňuje početná obrazová příloha, která neplní jen ilustrační, ale také kognitivní funkci. Coby pomyslná tečka na závěr jednotlivých tematických okruhů slouží tzv. exkurzy přibližující autentickou výpověď i dobovou perspektivu tvůrců historických dokumentů či pamětnických vzpomínek. Pro poznání reflexe a osobního prožívání sledovaných historických jevů příslušníky vesnického a maloměstského společenství je ovšem jejich výpověď mnohdy nezastupitelná.