Proč lidé tolik milují své psy? Daňa Horáková nachází odpovědi v příbězích o lidech, pro které pes patří k rodině, a tvrdí: „Teploučké štěně – které se k tobě důvěryhodně přitulí, aby si zdřímlo, a ty pak nehnutě dřepíš hodinu po hodině, abys je neprobudil –, je daleko účinnější terapie než hrst antidepresiv – jednou pejskař, navždy pejskař.“ Proč lidé tolik milují své psy? Kde se vzalo ono odvěké pouto, které přetrvává napříč staletími? Daňa Horáková nachází odpovědi v příbězích o lidech, pro které pes patří k rodině, a tvrdí: „Teploučké štěně – které se k tobě důvěryhodně přitulí, aby si zdřímlo, a ty pak nehnutě dřepíš hodinu po hodině, abys je neprobudil –, je daleko účinnější terapie než hrst antidepresiv – jednou pejskař, navždy pejskař.“ Což by nepochybně podepsal i Sigmund Freud, který svého psa miloval víc než svého vnuka; Maria Callas, která se svým pudlíkem intonovala duety; Apple-tvůrce Steve Jobs, který díky své Jenny začal zpochybňovat svůj mrazivý perfekcionismus; Agatha Christie, která svému foxteriérovi věnovala román; Paul McCartney, který svou fenku zvěčnil v písni Martha, Franz Kafka a Jaroslav Hašek, císařovna Sisi a Picasso… Danina knížka zahřeje u srdce, což v dnešní době potřebujeme víc než kdy jindy.

Vzpomínky české novinářky, prozaičky a kulturní organizátorky (mj. též ministryně kultury města Hamburk) Dani Horákové na léta strávená s jejím manželem, filmovým režisérem, scenáristou a prozaikem Pavlem Juráčkem. Autorčino vzdělání i spisovatelská a životní zkušenost jí umožnily napsat knihu, která je nejen detailním, intimním, místy humorným a v mnohém strhujícím psychologickým portrétem významné osobnosti české kultury, ale i svědectvím o širším okruhu mnoha Juráčkových a jejích přátel a známých z oblasti českého filmu, divadla, disentu a exilu (Václava Havla, Miloše Formana, Věry Chytilové, Jiřího Menzela, Rudolfa Slánského mladšího, Pavla Kohouta, Milana Machovce, Ludvíka Vaculíka, baronky Blanky Battagliové a mnoha dalších). Kniha není zdaleka jen vzpomínková, ale jde také o obecnou reflexi - lidské povahy, mezilidských vztahů, tlaku dějin na člověka a v posledu i lidského osudu a lidské odpovědnosti za vlastní život vůbec. A lásky, která ničí, ale je přesto životodárná.

První tištěné vydání suverénně napsané a čtivé prozaické knihy, vydané poprvé roku 1978 v pražských samizdatových edicích Expedice a Petlice. Kniha se stala předlohou německého celovečerního filmu Tag der Idioten, který získal roku 1983 Deutschen Filmpreis in Gold. Daňa Horáková se narodila roku 1947 v saském Grünbachu. V Praze-Kunraticích, kam se její rodina přestěhovala v roce 1949, složila maturitu. Studium na filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukončila disertací na téma Eckhartova předehra k Heideggerovi. Během studia byla členkou skupiny, která pod vedením Milana Machovce iniciovala dialog mezi marxisty a křesťany, v letech 1968-69 studovala teologii v New Yorku. Po návratu ze Spojených států se živila prováděním turistů a ve svém bytě v Pařížské ulici č. 7 organizovala salóny pro disidenty, kteří v rámci normalizace ztratili zaměstnání a měli zakázáno publikovat. Od roku 1975 řídila s Václavem Havlem samizdatovou Edici Expedice. Byla signatářkou Charty 77. V roce 1979 se provdala za filmového režiséra Pavla Juráčka a vystěhovala se do Německé spolkové republiky. Tam pracovala první tři roky jako uklízečka, poté jako novinářka, zpočátku na volné noze, poté jako vedoucí oddělení kultury v časopisu Bunte, berlínských novinách B. Z. a v časopisu Bild. Od roku 2000 byla zástupkyní šéfredaktora časopisu Welt am Sonntag, v letech 2002-2004 byla jako nestraník hamburskou ministryní pro kulturu. Německy napsala a vydala dalších sedm prozaických a publicistických knih.