Kniha, kterou držíte v ruce, se zabývá otázkami štěstí a životní spokojenosti a snaží se zjistit, jak míra našeho štěstí a životní spokojenosti souvisí s tím, jak žijeme. Čtenářům přibližuje výsledky rady zahraničních výzkumů zaměřených na kvalitu života, zároveň se však snaží pomocí dat z velkých českých kvantitativních výzkumů ukázat, jak šťastní jsou Češi, kdo je mezi námi šťastnější a kdo naopak přílišnou spokojenost nevyjadřuje. Kniha je rozdělena do 7 kapitol, ve kterých se nejen zabýváme otázkou, co je štěstí a zda je lze měřit, ale lze v nich najít i odpovědi na následující otázky: • Opravdu platí, že bohatší lidé jsou šťastnější? A kolik peněz ke štěstí potřebujeme? • Vládne v Čechách blbá nálada a jsou Češi větší reptalové než jiní Evropané? • Jsou lidé, kteří spolu žijí bez sňatku, méně šťastní a spokojení než lidé žijící v manželství? • Opravdu nejsou ženy v domácnosti, na mateřské či rodičovské dovolené spokojené? • Přinášejí děti do života radost? A kolik by jich mělo být? • Může být na schůzování něco dobrého?

Hlavním cílem knihy je zmapovat vztah mezi rodinnou situací jedince a jeho celkovým zdravím a psychickou pohodou. Autorky knihy se zabývají vztahem mezi rodinným stavem a přítomností dítěte v domácnosti na straně jedné a hodnocením vlastního zdravotního stavu, výskytem zdravotních omezení, zdravým životním stylem a duševním zdravím na straně druhé. Základním výsledkem jejich analýz je, že data z výzkumů poskytují smíšený obraz vztahu mezi rodinným stavem a zdravím. Z hlediska rodinného (či obecně partnerského) stavu poměrně systematicky nacházely rozdíly v oblasti duševního zdraví, a to jak z hlediska výskytu depresivních symptomů, tak z hlediska rizikové spotřeby alkoholu. U žen se projevila i souvislost mezi přítomností dítěte v domácnosti a psychickým zdravím, kdy matky trpí nižším výskytem depresivních symptomů než bezdětné. Pokud se zaměřily na celkový zdravotní stav, význam partnerských svazků i rodičovství se zdají být mnohem slabší a v průběhu posledních let oslabující, což může být spojeno s proměnou demografického chování v posledních letech. Těší se ženatí muži a vdané ženy lepšímu psychickému zdraví než muži a ženy žijící bez partnera? A jak jsou na tom ženy s dětmi ve srovnání s bezdětnými ženami? Klesá v české společnosti v čase vztah mezi subjektivním hodnocením vlastního zdravotního stavu a rodinným stavem? Jsou nejohroženější skupinou z hlediska těžkého epizodického pití lidé žijící s partnerem bez sňatku? Má rodičovství vliv na duševní zdraví otců?

Publikace se zabývá otázkou, jak evropské státy finančně podporují rodiny s dětmi a jak se tato podpora odráží na životní úrovni různých typů rodin a jak souhra sociálního systému a podmínek rodičům pomáhá se o své rodiny postarat. Dále se diskutuje otázka, jaký mají pohled na povinnosti státu samotní rodiče a jak do výpomoci s dětmi vstupují prarodiče. Mapovány jsou tedy jak fungování systému dávek a daní a situace na trhu práce, tak postoje rodičů a mezigenerační výpomoc. Kniha se soustředí na situaci v České republice s důrazem na srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy a dokumentuje zásadní odlišnosti sociálních systémů těchto zemí.

Kniha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky. První kapitola krátce shrnuje současné sociologické přístupy k tématu náboženství a probírá problémy sekularizace a desekularizace. Druhá kapitola se zabývá otázkou, zda a jak lze náboženství měřit, jaká jsou omezení a výhody kvantitativního přístupu, a krátce představuje použitá šetření. Další kapitoly se pak věnují konkrétním analýzám náboženské scény. Empirická část začíná rozborem posunů v náboženském vyznání, návštěvnosti bohoslužeb, postojům k církvím a sympatiím k náboženským systémům. Poté přechází k otázce obsahů náboženské víry a jejich popularity v české společnosti. Dále jsou rozebírány rozdíly v religiózním chování i postojích a obsazích víry podle základních sociodemografických charakteristik - věku, pohlaví, vzdělání a socioekonomického postavení.

Popis není dostupný

Monografie obsahuje tři sociologické texty.

Popis není dostupný