Monografie zkoumá vybrané složky mezinárodněprávního postavení dítěte v uprchlické situaci. Středem rozboru je dítě, které vyhledává mezinárodní ochranu společně s rodiči, příbuznými nebo dospělými, nebo bez nich. Kniha se soustředí zejména na dvě nejzranitelnější skupiny: na děti odloučené a bez doprovodu. Podrobně analyzuje jejich hmotněprávní i procesní postavení, zejména pak úpravu přístupu k řízení o mezinárodní ochraně, opatrovnictví, právnímu poradenství a pomoci či k osobnímu pohovoru. Zvláštní pozornost je upřena ke sloučení rodiny, zajišťování dětí v uprchlické situaci a alternativám k zajištění.

Více než sedm dlouhých let uplynulo od vyhlášení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní v. Česká republika, během nichž Česká republika nepřijala nutné kroky vedoucí k plné implementaci soudem potvrzených principů a pravidel. Kauza českých zvláštních škol se stala jedním z nejvýznamnějších případů Evropského soudu týkajících se vymezení práva na vzdělání v kontextu zákazu diskriminace na základě národnostního a sociálního původu, resp. příslušnosti k národnostní menšině. Nejen v České republice jsou závěry Evropského soudu často chápány jako programový výrok ve prospěch politiky inkluze.Otázky týkající se implementace rozsudku Evropského soudu pro lidská práva rezonují v různých částech této publikace jako důležitý motiv. Nejde však o motiv jediný.Autorský kolektiv se problematikou segregace v oblasti vzdělání zabýval z mnohem širšího hlediska a vypracoval hloubkovou studii, která zahrnuje důkladnou teoretickou reflexi pojmů diskriminace a segregace, rozbor historie povinného a všeobecného školství a přehled mezinárodních závazků států souvisejících s kodifikací práva na vzdělání. Takto komplexně pojatá studie bude obohacením nejen odborné debaty právníků, ale také celospolečenské diskuse o jednom z klíčových lidských práv.

Popis není dostupný