Vyprávění spisovatelky Dagmar Štětinové seznamuje současníky s jednou z obzvláště kontroverzních postav 19. století, kterou v tehdejších Čechách neznal jen málokdo. Tento nejznámější český loupežník a mordýř se nesmazatelně zapsal do dění na českosaském pomezí a za svého života dokázal to, co se daří jen výjimečně - stát se legendou, která vstupuje do kramářských písní i c.k. tisku - a jemuž lidé dodnes na jeho hrob v řepském klášteře kladou kytky. Pro prostý český lid se stal vybájenou obdobou slovenského Jánošíka; humanistické sklony "strašlivého lesů pána" je ovšem ve světle faktů nutno brát se značnou rezervou. Beletristické pojetí, vycházející z dnes již málo dostupných publikací z doby první republiky, umožnilo autorce zamýšlet se také nad vlivem tehdy módní "loupežnické literatury", která poznamenala mnoho slavných romantických tvůrců, a spojovat časové a místopisné návaznosti loupežníka Babinského a největšího z našich básníků K. H. Máchy: první se narodil v Litoměřicích a zemřel v Praze, u druhého tomu bylo přesně naopak. Oba se krajem toulali a míjeli se, oba ovlivnili literaturu a romanticky založené duše. Babinský stejně jako Mácha poznal peklo i ráj, u každého z nich však dostavily v opačném pořadí: Největšímu z hříšníků svě doby bylo dáno zemřít jako zahradník milovaný jeptiškami za zdmi kláštera Boromejek a prožít tak lidský příběh v pozoruhodné plnosti…

Zkušená a oblíbená autorka historických témat, pohádek a psychologických románů (Z rytířských dob Čech a Moravy, Pražské pověsti, legendy a skazky, Nejhezčí z pohádek staré Evropy, Ten druhý) nás zavádí do kruté doby 19. století. Strhující děj je inspirovaný skutečnou událostí a zaujme svou dramatičností a mistrovskou autorčinou vyprávěcí schopností, která se čtenáře hluboce dotkne a nabídne mu silný citový prožitek.

"Zrození je zločin, který se trestá smrtí". Z této Voltairovy myšlenky vychází dramatický, hluboce lidsky pojatý a dojímavý příběh ženy, která ztrácí, trpí a znovu hledá. Autorka nevšedním způsobem a citlivým jazykem nahlíží do lidské duše a kreslí příběh, který se bezpochyby dotkne každého vnímavého člověka.

Popis není dostupný

Roztomilé pohádky o zvířátkách, která přemýšlejí a jednají jako lidé, jsou určeny dětem od 4 do 10 let věku. Kniha je vhodná pro mimočítankovou četbu. Barevné ilustrace jsou na každé straně knihy.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

"…Vysoko, kam lidská ruka nedosáhne, slovo nedoletí, svítí vedle sebe jasně tři diamanty na pásu Orionově. Tři nejkrásnější drahokamy: diamant cti, lásky a věrnosti. U nohou rytíře stojí věrný býk. Marně vzpíná ruce krásná kněžna. Marně srdce otvírá. Orion se už nikdy, nikdy nevrátí." Krásná a dojemná, avšak i hluboce poučná pohádka o lidské pýše a cti otevírá toto nové dílko spisovatelky Dagmar Štětinové. Autorka Rytířů země české a Golema Prahy rudolfinské se v nakladatelství Fontána uvedla dílem Babinský, strašlivý lesů pán. Nyní vstupuje do povědomí našich nejmladších čtenářů Pohádkami a pověstmi z hradů a podhradí, sestavenými v malou sbírku, kterou doprovodila vlastními ilustracemi. Citlivý a lidský autorčin rukopis se tak podepisuje například v úsměvných povídkách, jako je Jeník Tomuvěř či Hraběcí kalhotky, fantastickém příběhu O kostlivci, kterého nechtěli nechat spát, poučné pověsti o lži a pomluvě Čarodějka Dara a završuje se příběhem o věčnosti lidské lásky, nad kterým se jistě zamyslí dospělí i dětští čtenáři.

Kniha je ojedinělá svým obsahem i zpracováním. Vyžadovalatři desítky let studia, složitého a napínavého pátrání izpracování. Jedna se o genealogickou beletrizovanou literaturufaktu. Postavy českých rytířů z Neuberka, zejména čtyřzasloužilých generací, procházejí dějištěm 300 let, odstaroměstské exekuce, po první pozemkovou reformu. Autorka sevěnuje i muži, který pomáhal zakládat archeologickou sbírkuNárodního muzea a sleduje osud poslední rytířky, která roku 1970musela opustit vlast a ke které se osud zachoval velicenerytířsky. Kniha se dotýká i existence a osudu barokního zámkuNeuberk u Mladé Boleslavy a podává dosud nikde nepublikovanéinformace pro genealogy, historiky, pracovníky kultury apamátkové péče, studenty, apod.

Popis není dostupný