Mnoho již bylo napsáno o "krizi" moderního umění, o rozchodu malíře s divákem, skladatele s posluchačem, básníka se čtenářem, obecněji vzato umělce s milovníkem umění či jeho "konzumentem". V této souvislosti vyvstala řada zajímavých otázek a objevilo se i mnoho špatných odpovědí, zejména od samotných umělců. Proto je vždy užitečné, když se nad podstatou umělecké činnosti a jejím významem pro společnost zamyslí někdo jiný než profesní umělec, umělecký kritik či historik umění. Mezi takové osobnosti patřil i uznávaný antropolog a filosof Claude Lévi-Strauss (1908-2009), jeden z předních představitelů strukturalismu. Kniha rozhovorů, které s proslulým francouzským filosofem vedl v roce 1959 spisovatel Georges Charbonnier, čtenáře uvede nejen do Lévi-Straussova fascinujícího filosofického systému a antropologických výzkumů, ale rovněž nabídne řadu podnětných myšlenek o moderním umění a zejména abstraktní malbě, jež se koncem padesátých let začala dostávat do krize. Jak Lévi-Strauss kriticky uzavírá v jedné z kapitol, abstraktní malířství může sice milovníka umění okouzlit, ale "vždy zůstane omezeno na svou dekorativnost, neboť mu chybí hlavní rys uměleckého díla, a to je být nositelem skutečnosti sémantického řádu". Útlá kniha rozhovorů neztratila za mnoho let od svého vzniku na aktuálnosti a může nabídnout řadu cenných podnětů k přemýšlení o současném uměleckém dění.

Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu. Čtenáři se setkají s rekapitulací celé řady koncepcí, které Lévi-Strausse proslavily v souvislosti s jeho předchozími knihami: s rozdělením na "studené" a "horké" společnosti, se základními principy strukturální analýzy mýtu či s úvahami o problému rasy. Základním a všudypřítomným tématem jeho přednášek je však to, co je naznačeno v titulu knihy. Jaké světlo může antropologické zkoumání - podle konvenčních představ soustředěné hlavně na mimoevropské společnosti bez písma - vrhnout na otázky, s nimiž se potýká naše západní civilizace? Do centra Lévi-Straussovy pozornosti se takto dostává např. problém asistované reprodukce, ekonomického vývoje či rasismu: ve všech těchto případech Lévi-Strauss ukazuje, že studium tzv. "primitivních" společností přináší ne-li odpovědi na tyto problémy, tedy alespoň pozoruhodné příspěvky k možnostem jejich promýšlení. Celým tímto pozdním textem prostupuje respekt ke společenstvím a národům, které máme často stále ještě tendenci pokládat za zaostalé: respekt ke kulturní diverzitě, který proslavil Lévi-Straussovo dílo jako celek.

Série: Mythologica

Závěrečný, nejobsažnější díl tetralogie nejprve rozebírá indiánské mýty (tentokrát převážně severoamerické) metodou strukturální analýzy jako tři předchozí díly. Ukazuje se, že navzdory nesmírným rozdílům v kultuře a životním prostředí populací obou Amerik zapadají vzájemně propojené prvky jejich mýtů do jednoho koherentního obrazu, v němž mají své místo a funkci i ty zdánlivě nejabsurdnější detaily. V obsáhlém finále autor nejen obhajuje svou metodu, nýbrž podobně jako ve Smutných tropech uvažuje o místě člověka na zemi.

Série: Mythologica

Ve třetí části čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa může čtenář pokračovat v pouti po mýtech amerických indiánů, tentokrát jinými cestami z téhož bodu, odkud vycházel první díl (Syrové a vařené) a kam se naopak druhý díl (Od medu k popelu) opačným směrem vracel. Není proto nezbytné mít přečtené předchozí díly, k nimž se lze v případě zájmu dostat později. Jako jednotlivá témata fugy se témata mýtů, rozebíraných metodou strukturální analýzy, proplétají, setkávají a opět rozcházejí. V porovnání s předchozími díly se pole zkoumání rozšiřuje i na mýty Severní Ameriky.

Nový výbor stěžejních textů předního představitele strukturalismu v antropologii vznikl patnáct let po uveřejnění svazku Strukturální antropologie. Jde opět o texty mnohdy nedostupné, při jejich výběru se autor znovu řídí zásadou srozumitelnosti širšímu okruhu čtenářů. Jednotlivé oddíly knihy jsou věnovány vymezení oboru antropologie a její minulosti i perspektivám, sociální organizaci a otázkám příbuzenství. Nejrozsáhlejší oddíl pojednává o autorových oblíbených tématech – mytologii a rituálu. Závěrečná část si všímá některých otázek, před nimiž stojí naše současné společnosti.

Série: Mythologica

První část čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa. Vycházeje z analýzy jednoho mýtu, která postupně zahrnuje většinu mýtů tropické Jižní Ameriky, autor dochází ke zjištění, že dokonce ani tam, kde lidskou fantazii považujeme za zcela spontánní, neexistuje náhodné spojování představ. C. Lévi-Strauss se však neomezuje na zkoumání abstraktních mechanismů, ale naopak vychází z bezprostřední skutečnosti každodenního života. Titul knihy se inspiroval kuchyní jihoamerických kmenů, mezi nimiž autor pobýval, její stavba zase kompozicí hudebního díla: text připomíná velkolepé oratorium, jehož jednotlivé části postupně přejímají a obměňují výchozí téma.

Série: Mythologica

Druhá část čtyřdílné práce význačného francouzského kulturního antropologa se zaměřuje na dvě látky, které nejsou potravinou v pravém smyslu slova, ale úzce s jídlem souvisejí: medu a tabáku. Zkoumá v mýtech jejich protiklad: protiklad vlhkosti a sucha, protiklad látky, která vyjadřuje veškerou lákavost a přívětivost přírody, a jiné, která v podobě kouře stoupá ke světu nadpřirozených bytostí a v životě jihoamerických indiánů nabývá na významu zejména v obdobích sucha a hladu.

Významné dílo předního francouzského kulturního antropologa je na rozdíl od slavných Smutných tropů zaměřeno mnohem teoretičtěji. Autor se v jednotlivých kapitolách zabývá vztahem historie a etnologie, jazykem a příbuzenskými vztahy, organizací společnosti, magií a náboženstvím, uměním a také otázkou místa antropologie v rámci společenských věd a problémy spojenými s její výukou. Výbor zahrnuje stěžejní texty C. Lévi-Strausse z přelomu 40. a 50. let, které položily základy strukturální antropologii.

Kniha "Totemismus dnes". Autorem je Lévi-Strauss Claude. Obsahuje 124 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Dauphin" z roku 2001. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Cesta masek" spadá do žánru Romány. Autorem je Lévi-Strauss Claude. Obsahuje 199 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Dauphin" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Rasa a dějiny". Autorem je Lévi-Strauss Claude. Obsahuje 72 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Atlantis" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Myšlení přírodních národů". Autorem je Lévi-Strauss Claude. Obsahuje 366 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Dauphin" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Nehynoucí obdiv k mužům, nepomíjející úžas nad jejich myšlením i skutky, něžný vztah ke každé součásti jejich oděvu probudily v autorce potřebu zachytit, systematicky utřídit a pojmenovat vše, čím muž obohacuje život současné ženy - intelektuálky i dělnice. I rolnice. Atlas mužů představuje na tři desítky typických mužských jedinců různého věku, naturelu, vlasového porostu, váhy i výšky. Autorka ví, že když Bůh dělala muže, myslela to jako vtip. Rovněž je jí známo, že ne každý vtip se povede, přesto bude muže hájit do posledního dechu, neboť je názoru, že bez chlapů by byla na světě nuda.

Závěrečný, nejobsažnější díl tetralogie nejprve rozebírá indiánské mýty (tentokrát převážně severoamerické) metodou strukturální analýzy jako tři předchozí díly. Ukazuje se, že navzdory nesmírným rozdílům v kultuře a životním prostředí populací obou Amerik zapadají vzájemně propojené prvky jejich mýtů do jednoho koherentního obrazu, v němž mají své místo a funkci i ty zdánlivě nejabsurdnější detaily. V obsáhlém finále autor nejen obhajuje svou metodu, nýbrž podobně jako ve Smutných tropech uvažuje o místě člověka na zemi.

Ve třetí části čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa může čtenář pokračovat v pouti po mýtech amerických indiánů, tentokrát jinými cestami z téhož bodu, odkud vycházel první díl (Syrové a vařené) a kam se naopak druhý díl (Od medu k popelu) opačným směrem vracel. Není proto nezbytné mít přečtené předchozí díly, k nimž se lze v případě zájmu dostat později. Jako jednotlivá témata fugy se témata mýtů, rozebíraných metodou strukturální analýzy, proplétají, setkávají a opět rozcházejí. V porovnání s předchozími díly se pole zkoumání rozšiřuje i na mýty Severní Ameriky.

První část čtyřdílné práce předního francouzského kulturního antropologa. Vycházeje z analýzy jednoho mýtu, která postupně zahrnuje většinu mýtů tropické Jižní Ameriky, autor dochází ke zjištění, že dokonce ani tam, kde lidskou fantazii považujeme za zcela spontánní, neexistuje náhodné spojování představ. C. Lévi-Strauss se však neomezuje na zkoumání abstraktních mechanismů, ale naopak vychází z bezprostřední skutečnosti každodenního života. Titul knihy se inspiroval kuchyní jihoamerických kmenů, mezi nimiž autor pobýval, její stavba zase kompozicí hudebního díla: text připomíná velkolepé oratorium, jehož jednotlivé části postupně přejímají a obměňují výchozí téma.

Druhá část čtyřdílné práce význačného francouzského kulturního antropologa se zaměřuje na dvě látky, které nejsou potravinou v pravém smyslu slova, ale úzce s jídlem souvisejí: medu a tabáku. Zkoumá v mýtech jejich protiklad: protiklad vlhkosti a sucha, protiklad látky, která vyjadřuje veškerou lákavost a přívětivost přírody, a jiné, která v podobě kouře stoupá ke světu nadpřirozených bytostí a v životě jihoamerických indiánů nabývá na významu zejména v obdobích sucha a hladu.