V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost. Long odhaluje a rozbíjí staré mýty o Loosovi, čímž podporuje nový, brilantní a přesvědčivý pohled na jednoho z klíčových protagonistů moderní architektury.

Venturing across five decades of American culture, this landmark book explores how modern graphic design emerged in the United States and how it became an intrinsic feature of the country's identity. Christopher Long tells this story in a wholly new way, exposing many long-forgotten figures and movements, and resurrecting the debates and conceptions that were integral to the new art. In a series of deeply involving portraits of American artists and innovators who helped shape the very look of the modern age, American Modernness offers a sweeping story of the country's visual culture and its distinctiveness. Christopher Long is Martin S. Kermacy Centennial Professor in the School of Architecture at the University of Texas at Austin. He is the author of more than twenty books, including Lucian Bernhard and Adolf Loos: Meaning, Context, Reception-Essays.

V období před první světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů - Adolf Loos, Oskar Strnad a Josef Frank - teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech. Při hledání nových způsobů prožívání architektonického prostoru zkoumali možnosti, jak se v něm pohybovat, jak jej obývat a jak jej navrhovat, aby odrážel moderní způsob života. Výsledkem byla jedna z nejpozoruhodnějších kapitol dějin raného modernismu.

Lucian Bernhard (1883-1972) byl jedním z velkých zakladtelů moderního grafického designu. V kariéře trvající téměř pět desetiletí v Berlíně a New Yorku položil Bernhard základ pro nový jazyk formy a komunikace. Jeho brilantní plakáty, reklamy, návrhy knih a písma vytvořily samotný vzhled dvacátého století a dále. V této bohatě ilustrované knize sleduje známý historik designu Christopher Long Bernhardův život a kariéru, odhaluje nové pravdy a bourá staré mýty.

Popis není dostupný

Profesor dějin architektury Christopher Long se v knize svých esejů věnuje zásadním momentům, které měly určující vliv na vývoj tvorby světově uznávaného architekta Adolfa Loose. Longovy eseje jsou jakési sondy - malé výlety do Lossova bohatého a složitého intelektuálního světa, jehož pochopení nám může osvětlit klíčový okamžik v historii architektury a designu. Na základě detailního studia dobových pramenů přináší Long nové poznatky a uvádí na pravou míru některé dosud tradované omyly. Přestože ho Loos nesmírně zajímá jako architekt, ještě víc jej fascinuje, jaký to byl pronikavý a jedinečný myslitel, s jakou jasnozřivostí dokázal prohlédnout a pochopit realitu moderního života. Neboť, jak píše Long, "problém modernismu není otázkou stylu, ale otázkou pochopení, jak se svět mění. Pro Loose bylo tudíž klíčové přijít na to, jak na změny reagovat."

Adolf Loos patří k nejvýznamnějším osobnostem první poloviny dvacátého století. Jeho význam pro svět architektury je srovnatelný s takovými osobnostmi, jako byli Frank Lloyd Wright, Le Corbusier či Ludwig Mies van der Rohe. Loos měl své obdivovatele, ale také mnoho nepřátel. Provokoval především měšťáky, ale často nevybíravě útočil i na své konkurenty v oboru. Jeho originalita i nekonvenčnost ho posléze uvrhly do velmi nepříjemné situace, které se věnuje tato kniha. Na začátku září 1928 byl architekt zatčen vídeňskou policií a obviněn z obtěžování dětí. O incidentu se záhy dozvěděl tisk a vytvořil z něj veřejný skandál, který vyvrcholil velkolepým soudním procesem. Kontroverze obklopující celou aféru se však netýkala pouze otázky „vinen či nevinen“. Ve skutečnosti se zde proti sobě postavila levice a pravice, zástupci moderny a jejich konzervativní kritici. Christopher Long rekonstruuje fakta se smyslem pro kriminální šetření. Jeho kniha poutavě líčí nejen Loosovo zatčení a následný proces, ale je i zajímavou sondou do fungování tehdejší policie, justice a žurnalistické obce.

Popis není dostupný