Ani životopis ani hagiografie, nýbrž poetický text o životě Svatého Františka z Assisi, text o kráse matek a radosti dítěte a o andělském úsměvu Boha. Chlapec odešel s andělem a pes šel za nimi. Ta věta se zázračně hodí na Františka z Assisi. Moc se o něm neví a to je dobře. To, co se o někom ví, popravdě brání, abychom ho poznali. Přes to, co se o něm říká v přesvědčení, že dobře víme co, na něj vlastně nevidíme. Třeba se říká: sva-tý-fran-ti-šek-z-a-si-zi. Jako ve snu, aniž by se člověk probudil z mrákot jazyka. Vlastně se nic neříká, tak nějak se to nechá říct. Necháváme přijít slova, ta ovšem přicházejí v pořadí, které nepatří nám, nýbrž lži, smrti, životu ve společnosti. Jak málo skutečných slov si denně sdělíme, skutečně málo. Možná se zamilováváme jen proto, abychom konečně promluvili. Možná si otvíráme knihu jenom proto, abychom začali konečně naslouchat. Chlapec odešel s andělem a pes šel za nimi.
