Série: Moldánkovské věže

Zdánlivě nudné Moldánkovské věže se opět stávají dějištěm záhad, napínavých pátrání a nemilosrdných slovních soubojů. Zdejší škola pro ne právě bystré syny ne právě bohatých rodičů je na mizině a hrozí jí zánik. Nemohl by ale situaci zachránit poklad piráta Zelenovouse, který kdysi sloužil v rodinném sídle Moldánků, později přeměněném na školu? Kde je ale poklad zakopán? Podaří se ho Rosolovi a Piškotovi najít? A proč je neustále sleduje jejich spolužák Pustoryl? Co má za lubem? Kam se poděly peníze z prodeje Školního diamantu ukryté v časohybném křesle? Když navíc záhadně zmizí celý učitelský sbor a ve škole se objeví horda pirátů převlečených za učitele, musejí Rosol a Piškot urychleně jednat… Chris Priestley, autor populárních "Příšerných příběhů strýce Montaguea" nebo "Příšerných příběhů z Černé lodi", si v cyklu "Modlánkovské věže" pohrává s motivy dobrodružné četby, uvolněně a s parodickou nadsázkou, která mu umožňuje vytvářet absurdní, komické zápletky a zvraty. První díl řady, "Kletba vlkodlačího chlapce", byl oceněn Zlatou stuhou za překlad.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Série: Příšerné příběhy

Strýc Montague žije osaměle, jen se svým tajuplným sluhou. Třebaže cesta k jeho ponurému starému domu vede hlubokým strašidelným lesem, malý Edgar svého příbuzného rád navštěvuje. Strýc má totiž nepřebernou zásobu hrůzostrašných historek. Jenže čím víc jich chlapec vyslechne, tím víc se cítí nesvůj. Ve vzduchu visí cosi zlověstného. Mlha venku houstne, v domě panuje čím dál větší zima a ozývají se v něm podivné zvuky. Odkud strýc všechny ty historky zná a proč ve svém sídle uchovává předměty, které v nich sehrály neblahou roli? Edgar nakonec zjistí, že strýcův život má svou velmi temnou stránku, která je strašlivější, než si vůbec dokázal představit.

Popis není dostupný

Série: Příšerné příběhy

Třetí várka "příšerných příběhů" pro mladé čtenáře se tentokrát veze po kolejích, v kupé strašidelného vlaku. Robert Harper cestuje z otcovského domu do internátní školy. Poprvé jede sám vlakem; kupé, do kterého se posadil, se postupně zcela zaplní. Vlak náhle zastaví, právě před tunelem, a Robert nedokáže zjistit, proč nejedou dál. Všichni v kupé usnuli, až na krásnou a trochu podivnou dámu, která sedí naproti Robertovi. Dají se do řeči; dáma pak chlapci začne vyprávět děsivé příběhy, při kterých stydne krev v žilách. Roberta během vyprávění kdoví proč přemáhá spánek. Dokáže se mu ubránit? A dojede do cílové stanice?

Série: Příšerné příběhy

Po Příšerných příbězích strýce Montaguea se ke čtenářům dostává další náklad děsivého čtiva. Tentokrát je vypravěčem strašidelných historek mladý námořník, který se uprostřed bouřlivé noci objeví v málo navštěvované krčmě. Jeho vyprávění jsou povětšinou zasazena do uzavřeného prostoru lodi, kde se hrůza šíří rychleji a nelze před ní uniknout. Setkáváme se s přízraky, piráty i mořskými netvory; dojde však i na zjevení mnohem strašlivější, než o jakých se zdává v nejhorších snech. Kdo je vlastně onen námořník, který umíněně trvá na tom, že všechny jeho historky se skutečně odehrály? V závěru je tato záhada rozluštěna, a nejen tato: ale čtenář by byl možná raději, kdyby se některé věci dozvědět nemusel…

Zdánlivě nudné Moldánkovské věže se opět stávají dějištěm záhad, napínavých pátrání a nemilosrdných slovních soubojů. Zdejší škola pro ne právě bystré syny ne právě bohatých rodičů je na mizině a hrozí jí zánik. Nemohl by ale situaci zachránit poklad piráta Zelenovouse, který kdysi sloužil v rodinném sídle Moldánků, později přeměněném na školu? Kde je ale poklad zakopán? Podaří se ho Rosolovi a Piškotovi najít? A proč je neustále sleduje jejich spolužák Pustoryl? Co má za lubem? Kam se poděly peníze z prodeje Školního diamantu ukryté v časohybném křesle? Když navíc záhadně zmizí celý učitelský sbor a ve škole se objeví horda pirátů převlečených za učitele, musejí Rosol a Piškot urychleně jednat… Chris Priestley, autor populárních "Příšerných příběhů strýce Montaguea" nebo "Příšerných příběhů z Černé lodi", si v cyklu "Modlánkovské věže" pohrává s motivy dobrodružné četby, uvolněně a s parodickou nadsázkou, která mu umožňuje vytvářet absurdní, komické zápletky a zvraty. První díl řady, "Kletba vlkodlačího chlapce", byl oceněn Zlatou stuhou za překlad.

Strýc Montague žije osaměle, jen se svým tajuplným sluhou. Třebaže cesta k jeho ponurému starému domu vede hlubokým strašidelným lesem, malý Edgar svého příbuzného rád navštěvuje. Strýc má totiž nepřebernou zásobu hrůzostrašných historek. Jenže čím víc jich chlapec vyslechne, tím víc se cítí nesvůj. Ve vzduchu visí cosi zlověstného. Mlha venku houstne, v domě panuje čím dál větší zima a ozývají se v něm podivné zvuky. Odkud strýc všechny ty historky zná a proč ve svém sídle uchovává předměty, které v nich sehrály neblahou roli? Edgar nakonec zjistí, že strýcův život má svou velmi temnou stránku, která je strašlivější, než si vůbec dokázal představit.

Třetí várka "příšerných příběhů" pro mladé čtenáře se tentokrát veze po kolejích, v kupé strašidelného vlaku. Robert Harper cestuje z otcovského domu do internátní školy. Poprvé jede sám vlakem; kupé, do kterého se posadil, se postupně zcela zaplní. Vlak náhle zastaví, právě před tunelem, a Robert nedokáže zjistit, proč nejedou dál. Všichni v kupé usnuli, až na krásnou a trochu podivnou dámu, která sedí naproti Robertovi. Dají se do řeči; dáma pak chlapci začne vyprávět děsivé příběhy, při kterých stydne krev v žilách. Roberta během vyprávění kdoví proč přemáhá spánek. Dokáže se mu ubránit? A dojede do cílové stanice?

Po Příšerných příbězích strýce Montaguea se ke čtenářům dostává další náklad děsivého čtiva. Tentokrát je vypravěčem strašidelných historek mladý námořník, který se uprostřed bouřlivé noci objeví v málo navštěvované krčmě. Jeho vyprávění jsou povětšinou zasazena do uzavřeného prostoru lodi, kde se hrůza šíří rychleji a nelze před ní uniknout. Setkáváme se s přízraky, piráty i mořskými netvory; dojde však i na zjevení mnohem strašlivější, než o jakých se zdává v nejhorších snech. Kdo je vlastně onen námořník, který umíněně trvá na tom, že všechny jeho historky se skutečně odehrály? V závěru je tato záhada rozluštěna, a nejen tato: ale čtenář by byl možná raději, kdyby se některé věci dozvědět nemusel…