China Miéville, mýtotvůrce nejvyšší třídy, obdařil fantasy novým jazykem, překvapivými obrazy a omračující originalitou. Jeho zatím poslední epické dílo, zasazené do stejného živelného světa jako Nádraží Perdido, uvádí na scénu celou plejádu poutavých postav a úchvatných vizí. Na palubě záoceánské lodi je do rozvíjející se novokrobuzonské kolonie Nova Esperium převážena skupina vězňů a otroků, jejichž těla byla přetvořena do groteskních biologických podob. Avšak za moře neplují jen oni. Přidává se k nim hrstka cestovatelů, z nichž každý má důvod k rychlému odjezdu z města. Mezi nimi je i Bellis Chladnovína, talentovaná lingvistka, jejíž tlumočnické služby jí napomáhají nejen vydat se na cestu, nýbrž i uniknout hroznému trestu. Je totiž bývalá milenka Izáka Dana der Grimnebulina, vynikajícího odbojného vědce, který v Novém Krobuzonu nevědomky rozpoutal pravé peklo. Bellisin plán je jednoduchý: žít mezi novými kolonisty, dokud nebude bezpečné vrátit se do rodného města. Ale když loď ve Vzdutém oceánu přepadnou piráti a exemplárně popraví kapitána a jeho zástupce, přeživší pasažéři jsou odvezeni na Armadu, města postaveného z vraků uloupených lodí, do volně plavoucí mořské mocnosti, které vládne prapodivná dvojice zvaná Milenci. Na Armadě dostanou všichni práci a dokonce i přetvoři jsou si na ní rovni s lidmi, kaktusíky a raky. Nicméně nikdo ji nesmí opustit. Bellis, v zajetí osamělá a zahořklá, ví, že dát najevo odbojné myšlenky znamená rozsudek smrti. Místo toho musí pokradmu shánět informace o úmyslech Armady. Odpověď lze nalézt u amorfních tvorů, které se nikým nepozorováni vznášejí míle pod hladinou moře – děsivých bytostí, jež si předsevzaly podivný a hrůzyplný úkol…
