Série: Kde lišky dávají dobrou noc

Fantastická próza Outsider uzavírá rozsáhlou tetralogii Chaima Cigana Kde lišky dávají dobrou noc. Za pseudonymem skrytý prozaik a dramatik Karol Sidon se v ní snaží spojit rozkošatělé příběhy mnoha hrdinů, se kterými jsme se setkávali v tomto i paralelním světě v předešlých třech dílech, a napravit to, co původně rozpoutal jeden vynález, umožňující cestování v čase. A jak už to bývá, je mnohem snazší vyrobit z ryby rybí polévku než naopak. Román se silnou politickou linkou domýšlí i scénář vývoje světa v době příchodu Mesiáše. Zasazen do devadesátých let minulého století připomíná řadou reálií a dokonce i jednajících postav náš svět. Okolnosti vyvolané společným „globálním“ nepřítelem Armilem či Milovaným a jeho vize sjednoceného lidstva nakrátko spojí arabský a židovský svět. Vznikají dříve nepředstavitelné aliance, hnané jak zbytnělým egem politických vůdců, tak fixní ideou nápravy světa hlavní postavy Sidneyho Kramera. Karol Sidon nás ale nenechává na pochybách, že spásu je možné očekávat od lidí, jimž je touha po moci a jakákoli ideologie cizí. K tomu používá autor své nejsilnější literární zbraně – jazyk, fantazii a schopnost vytvořit životné postavy, jimž můžeme věřit a také se jim smát.

Popis není dostupný

Sedm povídek od sedmi současných českých autorů o lidech na cestách, cizincích bez domova, lidech, kteří utíkají, lidech, kteří ztratili minulost a hledají novou budoucnost, jsou ztraceni v jazyce, na periferii, ve velkoměstě nebo v čase. Čtení pro starší děti, dospívající i dospělé. Kniha přináší sedm literárních pohledů na téma, které se stalo rozbuškou politických debat a vděčným objektem populistů. Může vytvořit odrazový můstek pro debatu učitelů literatury, občanské výchovy nebo historie o tom, co to znamená, stát se cizincem v nové zemi, ale zároveň přináší brilantní a různorodé povídky z pera Olgy Černé, Edgara Dutky, Magdaleny Platzové, Jana Čumlivského, Markéty Pilátové, Chaima Cigana a Marka Šindelky.

Série: Kde lišky dávají dobrou noc

Piano live, druhý díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, napsal pod pseudonymem Chaim Cigan známý prozaik a dramatik, vrchní zemský rabín Karol Sidon. V pokračování prvního dílu se příběh ještě více odpoutává od reality, byť s mimořádným smyslem pro reálné detaily, a pomocí převratného vynálezu cestování v čase volně putujeme staletími a kulturami, objevujeme jejich kouzla i slabiny, abychom nakonec zjistili, že určující v každé době i v každém ze světů jsou lidské vlastnosti a vztahy, které základně utvářejí náš život. Existence paralelních světů, do nichž je možno vstoupit, ba je i pozměnit oproti nám známé historii, vytváří složitý propletenec reálného, možného, pravděpodobného i zcela fantaskního. I tentokrát se setkáváme s nesmírně uvěřitelnými a neheroickými židovskými hrdiny, s pestrou škálou základních filosofických otázek, s mnoha „co by bylo, kdyby...“, na něž se autor snaží odpovědět prostřednictvím historie paralelních světů. Jak už k psaní Karola Sidona patří, nemůže v knize chybět svérázný humor, hluboká znalost starozákonního světa, překvapivé promýšlení jiných cest, široké znalosti z mnoha oborů a nepřeberné bohatství českého jazyka.

Série: Kde lišky dávají dobrou noc

Altschulova metoda, první díl chystané tetralogie Chaima Cigana s názvem Kde lišky dávají dobrou noc, má sice vnější rámec politického a psychologického thrilleru, čtenáři v ní však naleznou mnohem více. V bravurně napsaném napínavém příběhu rozpjatém mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy konfrontuje autor čtenáře s důsledky postmoderní technologie, vyvinuté v budoucnosti ze středověké kabaly. Jsou to právě středověk, židovské myšlení, kultura a dějiny, co zde autor mistrně nasvěcuje z překvapivých úhlů pohledu. Také to, co v prvním dílu vnímáme jako nám blízkou skutečnost plnou odkazů na naše historické zkušenosti z konce éry normalizace a přeměny v poněkud lepší svět, je místy s lehkou ironií absurdně zakřiveno. Židovští hrdinové knihy jsou nesmírně životní, komičtí, uvěřitelní ve svém snažení i možnostech a ve své neheroičnosti nám až důvěrně známí. Čtivá Ciganova kniha - která zaujme jak zájemce o staletí židovské kultury a myšlení, tak milovníky napínavé prózy - je plna humoru, hravosti i existenciální hloubky. Chaim Cigan se narodil v roce 1940 ve Smolenicích na Slovensku, vystudoval Vysokú školu báňskú v Kežmaroku a v letech 1966–1972 působil v Praze jako úředník na Ministerstvu těžkého průmyslu. Od roku 1983 žil v Kanadě, kde o devět let později v předvečer Roš hašana 5753 ve věku necelých 53 let zemřel.

Fantastická próza Outsider uzavírá rozsáhlou tetralogii Chaima Cigana Kde lišky dávají dobrou noc. Za pseudonymem skrytý prozaik a dramatik Karol Sidon se v ní snaží spojit rozkošatělé příběhy mnoha hrdinů, se kterými jsme se setkávali v tomto i paralelním světě v předešlých třech dílech, a napravit to, co původně rozpoutal jeden vynález, umožňující cestování v čase. A jak už to bývá, je mnohem snazší vyrobit z ryby rybí polévku než naopak. Román se silnou politickou linkou domýšlí i scénář vývoje světa v době příchodu Mesiáše. Zasazen do devadesátých let minulého století připomíná řadou reálií a dokonce i jednajících postav náš svět. Okolnosti vyvolané společným „globálním“ nepřítelem Armilem či Milovaným a jeho vize sjednoceného lidstva nakrátko spojí arabský a židovský svět. Vznikají dříve nepředstavitelné aliance, hnané jak zbytnělým egem politických vůdců, tak fixní ideou nápravy světa hlavní postavy Sidneyho Kramera. Karol Sidon nás ale nenechává na pochybách, že spásu je možné očekávat od lidí, jimž je touha po moci a jakákoli ideologie cizí. K tomu používá autor své nejsilnější literární zbraně – jazyk, fantazii a schopnost vytvořit životné postavy, jimž můžeme věřit a také se jim smát.

Piano live, druhý díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, napsal pod pseudonymem Chaim Cigan známý prozaik a dramatik, vrchní zemský rabín Karol Sidon. V pokračování prvního dílu se příběh ještě více odpoutává od reality, byť s mimořádným smyslem pro reálné detaily, a pomocí převratného vynálezu cestování v čase volně putujeme staletími a kulturami, objevujeme jejich kouzla i slabiny, abychom nakonec zjistili, že určující v každé době i v každém ze světů jsou lidské vlastnosti a vztahy, které základně utvářejí náš život. Existence paralelních světů, do nichž je možno vstoupit, ba je i pozměnit oproti nám známé historii, vytváří složitý propletenec reálného, možného, pravděpodobného i zcela fantaskního. I tentokrát se setkáváme s nesmírně uvěřitelnými a neheroickými židovskými hrdiny, s pestrou škálou základních filosofických otázek, s mnoha „co by bylo, kdyby...“, na něž se autor snaží odpovědět prostřednictvím historie paralelních světů. Jak už k psaní Karola Sidona patří, nemůže v knize chybět svérázný humor, hluboká znalost starozákonního světa, překvapivé promýšlení jiných cest, široké znalosti z mnoha oborů a nepřeberné bohatství českého jazyka.

Altschulova metoda, první díl chystané tetralogie Chaima Cigana s názvem Kde lišky dávají dobrou noc, má sice vnější rámec politického a psychologického thrilleru, čtenáři v ní však naleznou mnohem více. V bravurně napsaném napínavém příběhu rozpjatém mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy konfrontuje autor čtenáře s důsledky postmoderní technologie, vyvinuté v budoucnosti ze středověké kabaly. Jsou to právě středověk, židovské myšlení, kultura a dějiny, co zde autor mistrně nasvěcuje z překvapivých úhlů pohledu. Také to, co v prvním dílu vnímáme jako nám blízkou skutečnost plnou odkazů na naše historické zkušenosti z konce éry normalizace a přeměny v poněkud lepší svět, je místy s lehkou ironií absurdně zakřiveno. Židovští hrdinové knihy jsou nesmírně životní, komičtí, uvěřitelní ve svém snažení i možnostech a ve své neheroičnosti nám až důvěrně známí. Čtivá Ciganova kniha - která zaujme jak zájemce o staletí židovské kultury a myšlení, tak milovníky napínavé prózy - je plna humoru, hravosti i existenciální hloubky. Chaim Cigan se narodil v roce 1940 ve Smolenicích na Slovensku, vystudoval Vysokú školu báňskú v Kežmaroku a v letech 1966–1972 působil v Praze jako úředník na Ministerstvu těžkého průmyslu. Od roku 1983 žil v Kanadě, kde o devět let později v předvečer Roš hašana 5753 ve věku necelých 53 let zemřel.