Poté, co mě král Torin málem zmrazil k smrti, jsem propadla portálem do svého skutečného domova – království temných bytostí známého jako Dvůr smutku. Když Torin uvidí mé nové rohy, rychle si dá dvě a dvě dohromady. Ženu, kterou si chtěl vzít, by v jeho světě označili za démona. Ale ani tady nejsem v bezpečí. Královna Mab a její vojáci nás hodlají dostat. Jestli chceme s Torinem přežít, musíme si být neustále nablízku. Jenže každý moment je hořkosladký, když víte, že vás vílí král může snadno omylem zabít.
Sdílet
Když jsem se pustila do čtení Nektaru, měla jsem pocit, že bude pokračovat ve stejném rytmu jako první díl. Vzpomínám si, že Mráz mě zpočátku trochu zklamal, brala jsem ho spíš jako jednoduchou oddechovku, která si pohrává s klišé fantasy žánru. A přece jenom, jako otrlá fanynka fantasy a young adult v jednom, jsem těch klišé odrhovaček měla plné zuby. Ovšem Nektar? No, to je jiná liga. Na první pohled to stále vypadá jako divoká fantasy jízda plná magie, draků a hrdinů, kteří se proplétají chaotickými situacemi. Jako kdyby autorka vzala všechny prvky dobré fantasy – víly, magii, tajemné bytosti, badass hlavní hrdinku i draky a napětí, zavřela je do jednoho pytle a tím pořádně zatřásla. Šílená představa, ale ve skutečnosti je to vše mnohem intenzivnější, nevyzpytatelnější a… trochu bláznivější.
Celá recenze
