Koncentrační tábor v Osvětimi je dodnes synonymem genocidy evropských židů. V táborovém životě přitom hráli významnou roli lékaři – a to na straně mučitelů i jejich obětí. Bruno Halioua nám nabízí komplexní a zasvěcenou studii jejich působení v táboře.V první části autor analyzuje postavení a úlohu lékařů SS, jejichž úkolem bylo podporovat vražednou mašinérii. Všímá si nejen jejich podílu na vyvražďování a účasti na zločinných pseudolékařských pokusech, ale i jejich motivace – snaží se zjistit, co je přimělo k flagrantnímu porušování Hippokratovy přísahy.Druhá část je věnována deportovaným lékařům, sleduje jejich cestu od transportu po působení v táboře. Mnozí z nich se snažili pomáhat spoluvězňům, jak jen to šlo.Třetí část je příznačně nazvána „Šedá zóna“: popisuje, jak byli někteří lékaři přinuceni podílet se na selekcích nebo i na zrůdných pokusech. Upozorňuje, že se mezi deportovanými bohužel našli i dobrovolní spolupracovníci.

Napsat knihu o fenoménu jidiše mame vyžaduje notný kus odvahy a odhodlání. Všechny významné osobnosti, počínaje Karlem Marxem a Sigmundem Freudem přes Alberta Einsteina, Marka Chagalla, Amadea Modiglianiho, Sarah Bernhardovou až po Woodyho Allena, si nesou z dětství nesmazatelnou stopu v podobě vášnivého, někdy podnětného, jindy konfliktního vztahu s matkou, stopu, která do značné míry ovlivnila jejich život i tvorbu.