Příběhy zpoza oceánu Bronislavy Volkové jsou filozofické povídky o hledání smyslu života. Na rozdíl od jejího rozsáhlého díla poetického a esejistického jde o žánr, kterého se zmocňuje především s ironickou lehkostí, byt‘ ani zde nezapře svou neustálou myslivost, s níž přistupuje ke světu, i surrealistický způsob zpracování jednotlivých témat. Jde o příběhy lyrické i narativní, prosycené úvahami o místě člověka ve světě. Jsou zde kratičké prózy (ba i jednoaktovka) vypovídající o pokřivených či vyprázdněných vztazích mezi muži a ženami, v nichž jde o odhalování prapodstaty lidských osobností, je zde syrový dialog mužských a ženských elementů i proudy podvědomí. Delší příběhy odrážejí vykořeněnost hrdinky vržené do amerického světa spojenou s hravými i vážnými úvahami o různých aspektech smyslu života. Někdy máme pocit, že posloucháme úvahy přemoudřelého dítěte, žijícího ve fiktivních situacích. Poslední, nejdelší a členitý příběh je příběhem hluboce filozofickým, vyrovnávajícím se s otázkou obětí násilí, a to především v ženském světě, a přesvědčivě budujícím vývoj, který může vést k vymýcení této duality mezi násilníkem a obětí. Vhledy a přístupy autorky jsou v naší společnosti nezvyklé, neotřelé a podnětné. Autorka používá ve svých povídkách zároveň jedinečný styl, který osciluje mezi stylizovanou dětskou naivitou a humornou filozofickou úvahou. Zvláštní je zde i kombinování ich­-formy s er-formou, jindy použití formy dialogické, včetně vnitřního dialogu. Pozoruhodný a poutavý je i formální kontrast intelektuálního diskursu s obecnou češtinou. Filozofické povídky Bronislavy Volkové zároveň zpochybňují svůj žánr i samotnou existenci zobrazených událostí. Jde přitom o skryté metafyzické pojetí života a budování zodpovědnosti za vlastní svět.

Podmanivá sbírka básní, v nichž autorka mistrně kombinuje hlasy a citové odstíny, mezitímco se potlouká mezi láskou, ztrátami, smrtelností a věčným životem. Její verše předkládají s ostrým vtipem hravé katechismy o tom, "proč milující Bůh stvořil člověka nemilujícího", ale rovněž se ponořují hluboko do sebepoznání, dosahujíce byť na okamžik těžce vydobytého práva na "radostného ducha vnitřního bytí". Její dílo je svědectvím života žitého naplno - rozmanitého a všeobjímajícího prožitku.

Kniha se zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních - od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl. Sleduje i typické cesty, které exiloví autoři podnikli, z Východu na Západ a později až do Ameriky. Pojem exilu a jeho podob je analyzován z mnoha různých hledisek a velký důraz je věnován především podobám exilu vnitřního. Bronislava Volková, sama dlouholetá exulantka, a proto intimně zasvěcená do tématu skrze vlastní zkušenost, v knize vytváří jedinečnou typologii exilu, která obohatí oblast intelektuální a literární historie Evropy a Ameriky dvacátého století.

Návrat - Heimkehr přináší dvojjazyčné česko-německé vydání reprezentativního výboru z lyrické tvorby jednoho z nejvýznačnějších českých hlasů posledních desetiletí. Existencialistická bezpodmínečnost se propojuje se smyslovou metafyzičností, imaginace s intelektem, individuální neodbytnost s vědoucí lakoničností vypovídající o conditio humana - to vše spoluvytváří významuplné prosazení jednotlivce nad chaotickým světem. Bronislava Volková prožila většinu svého aktivního tvůrčího života v americkém exilu jako profesorka bohemistiky a slavistiky na Indiana University, Bloomington. Předtím vyučovala rovněž na univerzitách v Kolíně a v Marburku. Od osmdesátých let, kdy začala publikovat v mnichovském nakladatelství Poezie mimo Domov (PmD) / Poetry Abroad, se ujala jejích básní řada překladatelů. Ti všichni jsou zde zastoupeni. Návrat - Heimkehr bietet in zweisprachiger tschechisch-deutscher Edition einen repräsentativen Querschnitt durch das lyrische Lebenswerk einer der markantesten tschechischen Stimmen der letzten Jahrzehnte. Existenzialistische Unbedingtheit verbindet sich mit sinnlicher Metaphysik, Imagination mit Intellekt, individuelle Beharrlichkeit mit wissender Lakonie um die conditio humana - in allem ein bedeutendes Bekenntnis zur Selbstbehauptung des Individuums über eine chaotische Welt hinaus. Bronislava Volková hat den größten Teil ihres aktiv schaffenden Lebens - nach einer Lehrtätigkeit auch an den Universitäten in Köln und Marburg - als Professorin für Bohemistik und Slavistik an der Indiana University, Bloomington, im US-amerikanischen Exil verbracht. Seit den 1980er Jahren, als die Autorin ihre ersten Lyrikbände im Münchener Exil-Verlag Poezie mimo Domov (PmD) / Poetry Abroad vorzulegen begann, hat sich ihrer Gedichte eine Reihe von Übersetzern angenommen. Sie alle sind hier vertreten.

Popis není dostupný

Souborné vydání deseti básnických sbírek Bronislavy Volkové, které představují její celé dosavadní básnické dílo. Kniha je ilustrována také deseti autorčinými kolážemi. Součástí publikace je rovněž CD s autorským čtením B. Volkové. Knihu uzavírá doslov z pera V. Novotného a několik úvodů a doslovů zahraničních vydání již dříve publikovaných sbírek. Bronislava Volková je exilová básnířka žijící v Bloomingtonu, USA, kde se stala řádnou profesorkou na Indiana University. Z Čech odešla v r. 1974. Je autorkou deseti knížek poezie publikovaných v PmD Mnichov a v jejím vlastním nakladatelství Explorer Editions. Publikovala také řadu dvojjazyčných česko-anglických vydání. Od r. 2000 se věnuje i kolážím a multimediálním představením. Je rovněž autorkou knih z oboru lingvistické a literární sémiotiky a hlavní spoluautorkou rozsáhlé dvojjazyčné antologie české poezie 20. století. Její poezie byla přeložena do osmi jazyků.