Objevný životopis Adolfa Hitlera od uznávaného historika Brendana Simmse Přestože Adolf Hitler patří k nejlépe prostudovaným postavám historie, v tom nejdůležitějším, co si myslíme, že o něm víme, se mýlíme. Jak vysvětluje Brendan Simms, Hitler se navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení neobával ani tak bolševismu, jako hrozby mezinárodního kapitalismu a moci angloamerického světa. Z těchto obav pak pramenil jeho antisemitismus i odhodlání zabezpečit Němcům „životní prostor“ nezbytný pro přežití ve světě ovládaném Britským impériem a Spojenými státy. Brendan Simms nám s odkazem na nové prameny předkládá, jak se po 1. světové válce formovala Hitlerova ideologie. V jejím pojetí měly být nové Německé říši vzorem Spojené státy a Britské impérium, velmoci, které taktéž získaly svůj vliv pomocí rasismu, násilí a přisvojování si cizí půdy. Hitlerovým cílem bylo zajistit podobnou globální budoucnost i Německu, protože jinak se zdálo odsouzené nejen k bezvýznamnosti, ale kvůli emigraci a zahraničním vlivům i k vymření. Nová kniha Brendana Simmse jako první dopodrobna vysvětluje Hitlerovy názory a ukazuje, že i to nejvražednější chování má, tak jako vždy, svůj prapůvod v ideách.

Popis není dostupný

Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti. Látka je rozvržena do osmi kapitol odpovídajících periodizaci boje o nadvládu nad starým kontinentem a neustálým proměnám mocenských konstelací: Impéria (1453-1648), Nástupnictví (1649-1755), Revoluce (1756-1813), Osamostatňování (1814-1866), Sjednocování (1876-1916), Utopie (1917-1944), Rozdělování (1945-1973), Demokracie (1974-2011). Hlavní tezí knihy je, že v dějinách některé věci navzdory změnám zůstávají stejné, a k nim patří zásadní záležitosti bezpečnosti na našem kontinentu: sen o univerzální říši a ústřední postavení i role Svaté říše římské národa německého a poté Německa spojujícího "jako polovodič" různé složky evropské rovnováhy. Svou práci autor nepovažuje za autoritativní příručku, nýbrž za vodítko ke zkoumání toho, jakým způsobem se podstatné problémy evropského mocenského zápasu řešily v minulosti. Proto také, pojednává-li v závěrečné části práce o dnešku, nekončí žádnými věštbami, ale místo toho raději klade otázky. Přesto ovšem přichází s postřehem, že dnešní Německo stojí před dilematem, zda se má celou svou hospodářskou vahou postavit za pokračující sjednocování Evropy, anebo usilovat o vlastní ekonomickou hegemonii. Simms zároveň tvrdí, že dnešní Evropa se může skutečně sjednotit (podobně jak to alespoň částečně a přechodně činila tváří v tvář osmanskému nebezpečí) pouze pod vlivem velkého vnějšího či vnitřního ohrožení a táže se, zda se to stane ve formě konfrontace s putinovským Ruskem, k níž dojde například kvůli pobaltským státům, Bělorusku či Ukrajině, nebo rozhodného měření sil s novodobým islamistickým chalífátem vzniklým na Středním východě, případně střetnutí s Čínou pronikající do oblastí, jež jsou ni životně důležité. Kniha je určena jak znalcům a odborníkům v oblasti historiografie, tak všem zájemcům o historii a politiku z řada širší veřejnosti.

Popis není dostupný