Pařížské předměstské sídliště, Alžír a alžírské vnitrozemí, německá města, Káhira, Istanbul, Osvětim - do těchto míst zavedou čtenáře v působivém a skvěle napsaném díle, oceněném řadou literárních cen, deníky bratří Rašela a Malricha Schillerových, synů německého otce a alžírské matky, žijících bez rodičů ve Francii. Starší z nich Rašel se uprostřed devadesátých let minulého století dozví z novin o krvavém masakru v jejich rodné alžírské vesnici, při němž zahynuli otec i matka. Rašel se vydá do svého rodiště uctít jejich památku. A právě tam se rozpoutá jeho osobní peklo. Mezi otcovými věcmi nalezne doklady o jeho příslušnosti k jednotkám SS a jeho působení v koncentračních táborech. Chce se o něm dozvědět víc, vydává se po jeho stopách během války, sleduje i dráhu jeho útěku po válce, která ho zavede do Alžírska, kde otec v dobách bojů za nezávislost působil jako vojenský instruktor Fronty národní osvobození. V deníku mladšího bratra Malricha je s nacistickými hrůzami a holocaustem konfrontována současná realita pařížského předměstského sídliště v rukou islamistů a realita islamistického Alžírska devadesátých let, kde vládne jakýsi permanentní válečný stav. Oba bratři si řeší zásadní otázku - do jaké míry děti zodpovídají za viny otců, jak žít s vědomím děsivé minulosti vlastního otce.
