Jedním z hlavních témat, kterým se bratrská dvojice ve své tvorbě věnovala, bylo tzv. progresorství - pomoc poskytnutá vyspělou civilizací civilizaci zaostalé. A právě toto téma se vine sbírkou, jež čítá dvě novely a dvě povídky. V novele Pokus o útěk se mladíci z dvacátého druhého století v doprovodu podivínského společníka ocitají na středověké planetě, kde se střetávají s lhostejnou krutostí. Novela Kluk z pekla přichází s opačným scénářem: Mladý voják, původem ze světa zmítaného ustavičnými válkami, je dopraven na šťastnou a radostnou Zemi. Místo toho, aby se těšil z jejích výdobytků, přistupuje ke zdejším obyvatelům i technickým zázrakům ostražitě a jeho největším přáním je dostat se zpátky domů. Povídka Ubozí zlí lidé zase líčí selhání jednoho pokusu o "otevřené progresorství", zatímco v Prvních mužích na prvním prámu je pozemšťan, současník autorů, konfrontován se zástupci podivné civilizace, zaostalé i nesmírně vyspělé zároveň. Má pokročilejší civilizace právo zasahovat do vývoje méně vyspělé společnosti? Má se pokusit ovlivnit její vývoj, anebo raději nechat dějiny plynout po svém? Novely Pokus o útěk a Kluk z pekla byly dosud česky publikovány pouze jednou, a to v různých antologiích z 80. let minulého století. Nyní si je lze konečně přečíst v podobě založené na necenzurovaném a plně zrestaurovaném originálu. A co se týče povídek První muži na prvním prámu a Ubozí zlí lidé , jedná se dokonce o jejich vůbec první české vydání.

Když mladý programátor Saša Privalov během dovolené přijíždí do městečka Solovec v severním Rusku, netuší, jak moc se jeho návštěva protáhne ani nakolik změní celý jeho život. Již brzy se však kolem něho vrší záhady, tajemství přibývá a jeden nevysvětlitelný jev střídá další… A středobodem všech těchto podivností je zcela evidentně jistý ne tak docela obyčejný výzkumný institut. Je to sovětský Harry Potter nebo Teorie velkého třesku? Tak trochu obojí, ale zároveň ani jedno - jsou to totiž bratři Strugačtí ve své nejrozpustilejší náladě! A jak je u Strugackých zvykem, nejedná se o povrchní dílo, je tomu naopak. Hravá forma maskuje text, překypující všemožnými odkazy, aluzemi a reminiscencemi. Výsledkem je mnohovrstevnatý román, jenž nabízí hned několik různých možností, jak ho vnímat a číst. Řada citátů navíc zlidověla, a zároveň se dostala do povinné výbavy všech byť jen trochu erudovaných ruských novinářů i blogerů. Toto vydání románu Pondělí začíná v sobotu se zakládá na plně zrestaurovaném, necenzurovaném originálu.

Vítejte v naší době - 20. letech tohoto století, jak si je představovali Arkadij a Boris Strugačtí. Není to svět Poledne, ještě ne, ale zářná budoucnost již probleskuje jen kousek za obzorem. Svět po desetiletích válek a hospodářských otřesů konečně nabývá na stabilitě, a s rostoucím sebevědomím dokonce zvedá hlavu ke hvězdám. Ivan Žilin, bývalý kosmoletec a nyní agent Rady bezpečnosti, přijíždí do blahobytného přímořského letoviska, aby prošetřil sérii podezřelých úmrtí. Již od počátku ale zjišťuje, že to nebude mít jednoduché: Městečko totiž ukrývá nespočet lákadel a kratochvílí, kterým místní říkají "kruhy ráje". Žilin se toho tedy během svého několikadenního pobytu nakonec dozví víc, než by si býval přál - sám o sobě, o lidech i o lidstvu jako takovém. *** Román Dravé věci naší doby je mrazivou a znepokojivou vizí budoucnosti, v níž všichni všechno mají, ale v níž každému přesto - nebo právě proto - něco důležitého chybí. Jediné předcházející české vydání románu (z roku 1985 pod názvem Dravci mého století) bylo neblaze zasaženo dobovou cenzurou. Jedno z nejdiskutovanějších děl se nyní konečně dostává do rukou čtenářů v novém překladu, založeném na necenzurovaném a plně zrestaurovaném originálu.

The Strugatsky brothers' poignant and introspective novel of first contact that inspired the classic film StalkerRed Schuhart is a stalker, one of those strange misfits who are compelled by some unknown force to venture illegally into the Zone and, in spite of the extreme danger, collect the mysterious artefacts that the alien visitors left scattered around. His life is dominated by the Zone and the thriving black market in the alien products. Even the nature of his daughter has been determined by the Zone.And it is for her that Red makes his last, tragic foray into the hazardous and hostile depths. Readers can't stop thinking about Roadside Picnic:'A story of a horrific yet fascinating place, a story of an ordinary and unlikable man just trying to get by, a philosophical interlude on humanity and its significance or lack thereof, of greed and wonder, and the fever dream of the soul scream. It still speaks to me' Goodreads reviewer, 'Such an intriguing setting for me, such an unusual take on alien interaction' Goodreads reviewer, 'It is a thought-provoking, hard-to-put down masterpiece, most probably the best introduction to Soviet science fiction.A must read for any sci-fi fan' Goodreads reviewer, 'A fantastic and creative exploration of what first contact might be like' Goodreads reviewer, 'The tone of the book is akin to that of some noir works, dark, gritty, getting darker and grittier as the tale wears on . . .Like many great books, the meaning of the ending is left up to the reader' Goodreads reviewer, 'A beautifully depressive and wonderfully atmospheric science fiction novel about life on Earth after an alien "Visitation" that leaves humans with more questions than answers . . .Once I started reading it today, I couldn't stop. The story captured my heart and held my attention' Goodreads reviewer, 'This is the sort of book that you read and then immediately feel the need to lend it to someone you know so that they can experience and enjoy it themselves . .. I was truly astonished-by both the poignancy and the deceptive(?) simplicity of this relatively short novel' Goodreads reviewer,

V polovině 22. století dosáhla pozemská civilizace vrcholu svého rozvoje - technologického, kulturního i mravního. Lidé zapomněli, co jsou to války, nemoci či hlad. Jejich kosmické lodě brázdí galaxii a hledají dosud neobjevené planety a civilizace. Skupina historiků ze Země si zřídila základnu na planetě, jejíž lidské obyvatelstvo se nachází na úrovni pozdního středověku. Jeden z těchto průzkumníků, Anton, působí v království Arkanar, kde vystupuje pod maskou urozeného šlechtice. Obklopen bídou se v tomto špinavém a krutém světě pokouší najít a ochránit jiskérky světlé budoucnosti - budoucnosti, která se na jeho rodné planetě stala skutečností. Jako historik zná dějinné zákonitosti a ví, že se pokrok nedá uspíšit. Vládne sice mocí, která se v Arkanaru zdá být bezmála božská, ale je svázán neúprosnými pravidly. Z plamenů tmářství smí zachránit jen hrstku vyvolených… Je těžké být bohem představuje jeden z nejznámějších a nejpůsobivějších románů rusky psané fantastiky, srovnatelný snad pouze s Piknikem u cesty od stejných autorů.

Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice. V tomto dnes již klasickém románu hraje ústřední úlohu Zóna - oblast plná tajemství a záhadných jevů, kterou po sobě zanechala mimozemská Návštěva. V Zóně může nebezpečí přijít odkudkoli a každý krok může znamenat smrt. Přesto však stalkeři, ilegální hledači mimozemských artefaktů, noc co noc riskují životy, aby získali zázračné poklady, jež nepochází z našeho světa. Daň, kterou si Zóna vybírá, je vysoká. A platit musí všichni - bez výjimky. Ale možná, že se někde hluboko, velmi hluboko v Zóně za desítkami vražedných pastí nachází něco, co dokáže zcela změnit osud nálezce a s ním i celého lidstva… Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít.

22. století… Lidská rasa je na vrcholu svých sil. Války, nemoci, tmářství - to všechno zůstalo v dávné minulosti. Civilizace, nesmírně vyspělá nejen po technologické, ale i po mravní stránce, již dávno opustila svůj mateřský svět a její mezihvězdné lodě nyní brázdí galaxii. Někteří z pozemšťanů, známí jako progresoři, působí i na těch nejzapadlejších a nejzaostalejších planetách, kde šíří pokrok a zasévají myšlenky humanismu… Je ale pozemská civilizace skutečně hlavní silou ve vesmíru? Nebo zde působí nějaká další mocnost - skrytá, ale o to vlivnější a nebezpečnější? Jaká tajemství skrývala dávno zaniklá supercivilizace Poutníků, jejíž stopy se dodnes objevují na vzdálených planetách? A lze tuto civilizaci skutečně považovat za zaniklou? Odpovědi na tyto otázky hledá Maxim Kammerer, jehož osud a proměny sledujeme od mládí, plného optimismu a elánu, až po hluboké stáří, které přináší poznání a moudrost… ale také smutek a rozčarování. Souborné vydání tří románů Obydlený ostrov, Brouk v mraveništi a Vlny ztišují vítr.

Andrej Voronin přistupuje na nabídku zúčastnit se podivného a blíže neidentifikovaného Experimentu. Ocitá se v podivném Městě, sevřeném mezi bezednou propastí a nekonečně vysokou zdí a obývaném lidmi z nejrůznějších období 20. století. Andrej se snaží odhalit smysl bizarního světa, kde se slunce na obloze v přesně stanovenou dobu rozsvěcuje a zase zhasíná, kde je každý povinen pravidelně měnit profesi a kde mají policisté zakázáno nosit zbraně. Aby však tento svět skutečně pochopil, bude nejprve muset pochopit sám sebe… Odsouzené město je filozofické podobenství o věčném hledání smyslu života, o bortících se ideálech, o odvěké snaze člověka prozřít a naleznout své místo v koloběhu bytí. Zároveň se však jedná o poutavý příběh, v němž bratři Strugačtí předvádějí to nejlepší ze svého spisovatelského arzenálu – sžíravou ironii, smysl pro detail i důkladně propracované, nesmírně živé a věrohodné postavy. Román napsaný začátkem 70. let minulého století „do šuplíku“ (neboť něco takového nemělo v tehdejším Sovětském svazu šanci na publikaci) a poprvé vydaný až v roce 1989, neztratil ani dnes nic ze své živosti a aktuálnosti a představuje dost možná absolutní vrchol tvorby slavné autorské dvojice. Druhé české vydání (poprvé kniha vyšla v roce 1998 jako „Město zaslíbených“) nabízí zcela nový překlad, vycházející z finální, autorské podoby originálu. Doprovází ho doslov Vladimira Borisova, předního odborníka na dílo bratrů Strugackých.

Světově uznávaní ruští spisovatelé v žánru sci-fi - bratři Arkadij a Boris Strugačtí - byli vždy vnímáni jako nedělitelná autorská srostlice. Že tomu tak nebylo vždy a od samého počátku, ukazuje tato malá knížečka. Najdete v ní pět malých próz, jež jsou tematicky svázány motivem "jiné paměti". Mohli bychom je označit za Arkadijovy a Borisovy juvenilie, a také první pokusy o společnou tvorbu - s komentáři Borise Strugackého k tomu, jak se rodil mechanismus této mnohaleté tvůrčí spolupráce. Česko-ruské bilingvní vydání.

Židáci města Pitěru je jediná divadelní hra A. a B. Strugackých a rozhodně nepojednává o fantastických událostech či daleké budoucnosti. Děj se odehrává na konci Gorbačovovy perestrojky, kdy se v řadě petrohradských domácností objevuje muž v černém, který přináší podivnou obsílku. Ta „Židáky města Pitěru“ vyzývá, aby si rychle sbalili svých pár švestek a dostavili se na předem určené shromaždiště…Tři hrdinové dlouho o všem přemítají, vyslovují zcela nesmyslné hypotézy, jeden druhému se vysmívají a jeden druhého litují – ale zároveň se rozhodnou, že se jako vždy podřídí. Přestože Strugačtí označují Židáky města Pitěru za komedii, ve skutečnosti je to příběh nejhorší formy lidského otroctví – otroctví duševního, paralyzujícího rozum, vůli i samotnou lidskou potřebu žít svobodně. Překlad:Libor Dvořák