Kniha zaznamenává osobní vzpomínky řídícího učitele Karla Hlaváčka, jeho ženy Hany a vnuka Borise na Hlaváčkovu odbojovou činnost během 2. světové války. Ve své škole ve Veselé u Rovenska pod Troskami vybudoval tajnou místnost, ve které skrýval osoby hledané gestapem. Mezi nimi také doc. Vladimíra Krajinu a manželku generála Václava Vlčka, který byl v té době u prezidenta Edvarda Beneše v Londýně. Vl. Krajina byl jedním z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje za druhé světové války. Karel Hlaváček také neohroženě pomáhal s úkrytem parašutistické skupiny Antimony, která měla navázat spojení mezi českým odbojem a Londýnem a spáchat atentát na K. H. Franka. Rovněž pomáhal parašutistům s jejich vysíláním do Londýna. Po zatčení gestapem zabránil Karel Hlaváček svým neohroženým osobním jednáním s K. H. Frankem likvidaci několika obcí v Českém ráji, které měl postihnout osud Lidic a Ležáků a zachránil tak před jistou smrtí více než 10 000 lidí. Do konce války byl Karel Hlaváček vězněn v koncentračním táboře Terezín, kde zůstal i několik dní po osvobození a spolu s herečkou Natašou Gollovou ošetřoval nemocné nakažené tyfem. Za jeho odbojovou a hrdinskou činnost ho komunistický režim potrestal: 25. února 1948 byl ráno v 5,30 novou totalitní tajnou policií zatčen a opět skončil ve vězení. Více se dočtete v samotné knize Životy druhých jsou víc než můj, která obsahuje kromě mnoha dokumentárních fotografií i výpověď vrchního strážmistra Jaroslava Kodeta, přímého svědka zatýkání skupiny Antimony.

Kniha o neuvěřitelném životě horolezce, malíře a dobrodruha Petra Prachtela, kdy jako šestiletý německý chlapec sám procházel válečným územím, kdy zažil konfiskaci majetku, vyloučení z čs. horolezecké reprezentace apod. První tři vydání byla zcela rozprodána, proto se autor Boris Hlaváček rozhodl čtvrté vydání trochu přejmenovat a rozšířit několik příběhů, které se s Prachtelem prožil po prvním vydání knihy. Kniha je nově doplněna i novými fotografiemi.

Tato kniha Vás provede překrásným koutem Českého ráje Prachovskými skalami a jeho okolím. Textem i dobovými obrázky se seznámíte s prvními zanícenými návštěvníky této oblasti a také s těmi, kteří Prachovské skály proslavili. Dozvíte se, jak vznikaly první ubytovny, koupaliště, turistické stezky i horolezecké prvovýstupy. Navštívíte překrásné vyhlídky, poznáte dominantní věže i nejrůznější zákoutí skalní oblasti. Kniha je plná archivních, dobových i současných fotografií a historických dat. Přílohou této knihy je i barevná mapka, podle které se budete v Prachovských skalách lépe orientovat.

Jméno Zdeňka Hrubého, bývalého předsedy ČHS a špičkového horolezce není třeba dlouze představovat. Na svém kontě má řadu mimořádných horolezeckých výstupů a také osm osmitisícových vrcholů. Ona číslovka osm se mu stala osudnou, neboť právě 8. srpna 2013 tragicky zahynul při sestupu z Gašerbrumu I. Postřehy si na svých cestách zapisoval do všeho, co mu přišlo pod ruku (do účetních knih, starých kalendářů, propadlých diářů…) Jeho texty jsou psány neotřelou poutavou formou s obrovským filozofickým nadhledem a pro vyjádření hloubky vnitřního poznání momentální situace jsou doplněné o přesně cílené a náladu podtrhující citace z filmů, knih i běžných povídaček. Zápisky z jeho deníků jsou zcela výjimečné a vymykají se běžným horolezeckým cestopisům. Při jejich čtení se dostanete až pod kůži horolezce nejen při nejnebezpečnějších situacích, ale i při opojném pocitu ze zdolání kýženého cíle." Zápisky jsou rozšířené o vzpomínky některých jeho spolulezců a fotografie Radka Jaroše, Máry Holečka, Jiřího Nováka a o snímky z rodinného alba.

Petr Prachtel, jeden z nejlepších českých a československých horolezců, jakési „zlobivé dítě“ tohoto sportu, člověk obdivovaný a zatracovaný, nenáviděný a milovaný, zneuznaný a jinými vynášený na pomyslný trůn. Po otci Němec, po matce Rakušan, který do téměř sedmi let neuměl ani slovo česky, putoval poslední měsíce války jako téměř sedmiletý pěšky z Litoměřic do Chebu a oklikou zpět do rodného Brna. Při této strastiplné sólo cestě mezi nálety, běženci a válčícími armádami si udělal i svůj první osobní rekord – ušel 135 km nonstop. Během cesty se dostal do lárgu hitlerjugend i do tábora pro Němce připravené na odsun. V roce 1954 zažil konfiskaci rodinného majetku, nucené vystěhování z vlastního domu i zákaz studovat na střední škole. I přes všechny nástrahy osudu vystudoval vysokou školu. Vrchol jeho horolezecké kariéry přibrzdilo vyhození z československé horolezecké reprezentace. Petr Prachtel má na svém kontě více než 2 600 prvovýstupů, se svojí ženou Zorkou byl mimo jiné vicemistr ČSFR v běhu dvojic na 100 km, vyhrál Jizerskou stovku v traťovém rekordu, v roce 1980 zvítězil v devíti terénních bězích na 50 km za sebou a obsadil tak 1. místo v ČSR. Ke svým 74. narozeninám přelezl v Jizerských horách v úmorném parnu a vlhku třicet metrů dlouhou cestu bratří Ginzelových na Frýdlantské cimbuří (VI) a o pár dní později za obrovského větru 22 let nepřelezenou padesátimetrovou omechovatělou spáru (VIIIa) na druhou věž Frýdlantského cimbuří. Opravdové narozeniny pak oslavil v Jizerských horách prvovýstupem (VIIIc). Vše samozřejmě sólo. O jeho dramatickém životě se můžete dočíst v této knize.

Popis není dostupný