V jednotlivých na sebe navazujících statích je nejprve vylíčen zrod a vývoj sovětského impéria a poté se autoři věnují politickému vývoji jednotlivých zemí sovětského bloku - včetně bývalého Československa či NDR - resp. výkladu věnovanému širším regionům střední, východní a jihovýchodní Evropy, a to až po rozpad bloku a zánik SSSR. Kniha, která krátce po svém vydání získala Cenu rektora UK.

Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem. Jak k takovému mocenskému vzestupu došlo? Kniha Cesta na výsluní analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917-1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. Sovětská politika byla vždy řízena tak, aby Moskvě zajišťovala prostor pro dosažení jejích bezpečnostních, teritoriálních a ekonomických zájmů. Zvýšená pozornost je zde věnována československo-sovětským a polsko-sovětským vztahům, protože polská otázka se stala jedním ze zdrojů poválečné studené války.

Historický vývoj posledních století je svým způsobem bojem mezi demokracií a různými typy diktatur. Zvláštním případem je Rusko, které sice po revoluci 1904-1905 zahájilo pomalý postup k oslabení samoděržaví, avšak ten byl na téměř celé jedno století zastaven první světovou válkou a Říjnem 1917. Nová bolševická moc radikálně změnila sociální a hospodářskou strukturu země a další drastické změny jí vtiskl stalinský totalitní režim, který nastoupil na přelomu 20. a 30. let minulého století. Změny, které tento režim od konce 40. let posléze aplikoval také na země sovětského bloku, včetně Československa. Některé důsledky stalinské transformace jsou stále ještě zřetelné. Výzkum stalinismu je vysoce aktuální, a to nejen jako významný fenomén historie, ale i současnosti. O autorovi: PhDr. Bohuslav Litera, CSc. (* 1950), historik, vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, přednáší na Institutu mezinárodních vztahů FSV UK. Odborně se zaměřuje na moderní dějiny Ruska ve 20. století. Je autorem či spoluautorem ně-kolika monografií, mj. Vzájemné vztahy postsovětských republik (1998, spolu s L. Švecem, J. Wannerem, B. Zilynským); Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989 (2000, spolu s M. Tejchmanem a J. Vykoukalem); Historie Rudé armády 1917-1941 (2009); Dějiny Ruska v datech (2010 s M. Pečenkou) a mnoha odborných časopiseckých studií publikovaných zvláště v časopisech Slovanský přehled, Moderní dějiny, Slovanské historické studie aj.

Přehledná publikace zachycuje dějiny Ruska od počátku Kyjevské Rusi v 9. století po současnost. Zaměřuje se na území osídlené ruským, ukrajinským a běloruským etnikem, později pak na území Ruské říše, Sovětského svazu a Ruské federace. V období po rozpadu SSSR jsou výběrové sledovány události na území postsovětských republik, s nimiž má Rusko bližší nebo specifické vztahy (Ukrajina, Bělorusko, Zakavkazsko, republiky střední Asie). Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství. Vlastní chronologie jednotlivých období je vždy uvedena krátkým přehledem, doplněna tabulkami a textovými boxy vysvětlujícími důležité události či pojmy. Obrazový doprovod tvoří přehledné mapy a pečlivě vybrané ilustrace. Užitečná publikace pro všechny zájemce o dějiny regionu.

Popis není dostupný