Kniha připravená k 175. výročí narození Tomáše G. Masaryka navazuje na jeho ideové dílo a na bestseller polskoamerické historičky a novinářky Anne Applebaumové Soumrak demokracie. Autor této knihy rozšířil danou problematiku do historických, filosofických, sociologických a psychologických souvislostí. Aby se lidstvo dokázalo vypořádat se svou současnou situací, musí zvítězit demokracie, a podle jeho přesvědčení po modernismu a postmodernismu musí nastoupit kritickorealistickým myšlením a morálkou podložený neomodernismus. Sociální filosofie by se měla částečně změnit, sociologie a politologie by měly po vzoru psychologie a psychiatrie vytvořit nově pojaté obory socioterapie a sociopedagogika, a makroekonomie by se měla plně integrovat do ostatních společenských oborů. V náboženské víře by se měl prosadit agnosticismus, v politice ekologie a středolevicová orientace bránící přílišným majetkovým rozdílům mezi jednotlivými lidmi a zeměmi. Jde o srozumitelné, čtivě napsané a mnohostranně průlomové dílo potenciálně dalekosáhlého významu. Jeho autor jako v Česku první pochopil Masaryka jako polyhistora, který vytvořil nerozpornou, univerzálně a nadčasově platnou ideovou soustavu, jíž dnes chybí pouze environmentalistika. Jak to napsal francouzský historik Alain Soubigou, "jediná podstatná otázka zní, zda byly život, názory a jednání tohoto ‚filosofa na trůně‘ od začátku do konce - bez ohledu na nahodilost historických událostí - nějak logicky skloubené, pokud přímo netvořily jednotu. Na takové syntéze všechny dosavadní studie věnované Masarykovi ztroskotaly". Autor této knihy navíc jako první na světě vystoupil s projektem sekulárního neomodernismu a nové víry v demokracii. The book published for the 175th anniversary of Thomas G. Masaryk´s birth refers to his works of thought and also the bestselling book by a Polish-American historian and journalist Anne Applebaum, The Twilight of Democracy. The author of this book has expanded the subject matter into historical, philosophical, sociological and psychological contexts. In order for humanity to cope with its present situation, democracy must prevail, and in his view, after modernism and postmodernism, it is neomodernism based on critical-realistic thinking and morality that must take over. Social philosophy should be partly changed, sociology and political science should form a new discipline of socio-therapy, following the example of psychology and psychiatry, and pedagogy and macroeconomics should be fully integrated into other social disciplines. Agnosticism ought to be promoted in religious beliefs, ecology in politics and a centre-left orientation should prevail, preventing excessive differences in wealth between people and countries. This is a lucid, readably written and multifaceted groundbreaking work of potentially far-reaching significance. Its author was the first in the Czech Republic to understand Masaryk as a polymath who created an uncontroversial, universally and timelessly valid ideological system that today is only lacking in environmentalism. As Alain Soubigou, a leading French historian, has put it, ”the only relevant question is whether the life, views and actions of this 'philosopher on the throne' were somehow logically coherent from the beginning to the end - regardless of the contingency of historical events - if not directly forming a unity. All previous studies on Masaryk have failed on that synthesis”. Moreover, the author of this book was the first in the world to present a project of secular neo-modernism and a new faith in democracy.

Poutavá, místy až strhující a současně i poučná nepřímá a literárně pojatá autorova výpověď o jeho předcích, rodině a lidech, se kterými se během svého života setkal, zejména však o jeho názorovému a morálnímu zrání. Historický záběr knihy sahá do devatenáctého století, zobrazuje četné známé i méně známé, avšak mnohdy důležité události českých, československých a evropských dějin a dává je do souvislostí se společenskými, kulturními a politickými okolnostmi. Žádná z předchozích generací to neměla lehké, zejména za 2. světové války a za komunistického režimu. V knize uvedené postavy se s tím různě, převážně však těžce vyrovnávaly a česká společnost je nejen svou dávnou, ale především svou novodobou minulostí silně poznamenána. Autor vypráví příběhy řadových i významných lidí, popisy jejich osudů střídá s popisy vývoje jejich názorů a jejich osobní úvahy doplňuje diskusemi, které mezi sebou i s ním vedli. V závěru se opírá hlavně o české velikány Havlíčka, Masaryka, Čapka a Havla a v jejich duchu dospívá k ideovému projektu neomodernismu, který překonává postmodernismus a neoliberalismus.

Úchvatný milostný a dobrodužný román předního anglického básníka a spisovatele první poloviny minulého století Richarda Aldingtona, spolu a Hemingwayem, Fitzgeraldem a dalšími příslušníka ‚ztracené generace‘, poznamenané traumaty 1. světové války. Aldington, v mládí autor nesmlouvavých básní a kritických próz, se v pokročilém věku uchýlil k romantickému žánru, avšak vysokou kulturu a průraznost myšlení, stejně jako mimořádný vypravěčský talent a hluboké lidoznalectví si v něm plně zachoval. Jde o přesvědčivě vyjádřený příběh věčného boje dobra se zlem, v němž je dobro sice jako téměř vždy v defenzívě, avšak přesto je nesmírně silné a proto ideově nepotlačitelné. Casanova, svůdce žen, dobrodruh a podvodník, je na sklonku života postaven před ožehavovu otázku, zda to byl on, kdo s ženami manipuloval, nebo zda ve skutečnosti nemanipulovaly ony s ním. Dokáže si vzpomenout pouze na jedinou ženu, která ho milovala skutečně a čistě - na Henriettu. Nakladatel Bohumil Sláma původní Aldingtonův text zkrátil a upravil, čímž mu přidal na kompaktnosti a vyzdvihl jeho poselství.

Popis není dostupný

Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka (podle filosofa Karla R. Poppera spolu s Winstonem Chruchillem největšího politika 20. století) a k učení Masarykova pokračovatele, prvního českého prezidenta Václava Havla. Hlavním cílem Manifestu je překonání postmodernismu a neoliberalismu. Jak to dokumentují názvy jednotlivých kapitol - Nauka o poznání, Ideologie, Historie, Sociologie, Psychologie, Umění, Environmentalistika, Pedagogika, Vedení společnosti, Léčba společnosti a Nová víra - autor vychází z širokého interdisciplinárního přístupu, který podle Masaryka jako jediný poskytuje možnost adekvátního zakotvení jednotlivých humanitních oborů (včetně makroekonomie) a umožňuje formulovat plausibilní obecné i konkrétní úkoly lidstva. Filosofii autor chápe nejen jako lásku k vědění a moudrosti, ale též jako centralizovanou a dynamickou myšlenkovou strukturu pokrývající všechny obory lidského bádání. Koriguje její dosavadní přehlížení psychologie a umění, formuluje pojmy multilektika a etistní demokracie, polaritu mýtický materialismus vs. realistický idealismus a přibírá koncept biocentrismu, vyvažující současný antropocentrismus. Ústí v pedagogiku a terapii společnosti a v religionistice vyhlašuje svobodnou individuální víru připouštějící agnosticismus i ateismus a nové, univerzalistické Desatero.

Autorův literární pokus o naplnění principu jednoty v různosti, který podle jeho názoru platí v umění obecně. Po vzoru modernistických malířů a architektů si tvůrčí prostor zúžil na "minisoubor minipovídek", současně ho však do jisté míry rozšířil použitím originální metody koláží. Různost prezentuje obsahovou pestrostí a formálními oscilacemi od vzrušujících literárních obrazů po novely s jasnou ideovou pointou. Jednotu prezentuje snahou o udržení linie obsahových (vývoj mužské erotiky a sexuality v průběhu života, v atmosféře českého komunismu a postkomunismu) a stylových (vývoj od lyričnosti k prozaické deskriptivnosti) posunů, dále pak víceméně konstantní lakoničností, přesností, výstižností a čtivostí textu, v neposlední řadě i jeho věrohodností a nevtíravým etickým nábojem.

Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem. Oba tyto "kontroverzní světce" pojí svobodné, od mýtů a ostatních bariér osvobozené myšlení. Knížka je v koncentrované podobě přibližuje výňatky z Masarykových prací Karel Havlíček a Americké přednášky. V předmluvě Bohumil Sláma vysvětluje, proč jsou myšlenky obou těchto velkých postav českých dějin nadčasové a proto platné a aktuální i dnes.