Popis není dostupný

Závěrečná syntetizující kolektivní monografie českých, slovenských, polských a rakouských autorů je věnována mýtům a "realitě" vybraných středoevropských metropolí (Praha, Bratislava, Varšava, Krakov a Vídeň) v letech 1918-2016. Kniha analyzuje funkci mýtů při formování národních a nadnárodních identit ve čtyřech transparentních obdobích: v období meziválečném, v období druhé světové války, v období poválečném a v období po roce 1989 (pochopitelně s jistými časovými přesahy a s jistými národními zvláštnostmi historické periodizace). Kniha vychází v národních jazycích řešitelů grantu GA ČR (v češtině, slovenštině, polštině, němčině) a v zestručněné německé mutaci.

Popis není dostupný

Kolektivní monografie jedenácti českých, polských a slovenských odborníků se snaží o analýzu dvou "velkých" válečných konfliktů v minulém století. Předmětem jejich zájmu je především válka jako impuls k historické změně ve společnosti, ale i "předtucha" války ve světě umění, téma válka a víra, paměť na válku a válka v paměťových institucích (muzea).

První syntéza věnovaná identitě Židů v českých zemích po šoa. Identita je chápána jako způsob sebeukotvení menšiny ve čtyřech časových obdobích: 1945 -­ 1948, 1948 -­ 1956, ve "zlatých šedesátých" letech a v období "normalizace" (1969 ­- 1989). Zvláštní pozornost je pak věnována židovské paměti (hřbitovům a synagogám, vzpomínce na šoa a legendární osobnosti rabína Richarda Federa, strážce menšinové paměti). Kniha volně navazuje na monografii Velké a malé českožidovské příběhy z doby intenzivní naděje (Bratislava 2005), analýzu strukturované židovské identity v masarykovské první republice. Doc. PhDr. Blanka Soukupová, CSc. Etnoložka a historička, přednáší na Univerzitě Karlově. Ve své odborné práci se zaměřuje na výzkum národních a menšinových identit a projevy intolerance (antisemitismus). Dále se věnuje výzkumu středoevropského města, ale i dějinám oboru (v časovém rozmezí od poloviny 19. století do současnosti). Je autorkou nebo editorkou několika desítek knih.

Popis není dostupný

Společná monografie českých, slovenských a polských antropologů, historiků, sociologů je věnována funkci paměti v procesu formování národní (národnostní) identity. Současně otevírá problém marginalizace druhého a dopadů této marginalizace na identitu (národní, národnostní).

Sborník Židovská menšina za druhé republiky navazuje na předchozí dva sborníky: Židovská menšina v Československu ve dvacátých letech a Židovská menšina v Československu ve třicátých letech. Všímá si různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939). Autoři jednotlivých příspěvků patří k předním odborníkům na dané téma: např. Blanka Soukupová, koeditorka sborníku, si všímá postoje českožidovských asimilantů ke stále častějším projevům antisemitismu, Michal Frank se věnuje problému židovských uprchlíků, Jaroslav Šebek popisuje projevy antisemitismu v katolickém prostředí, Peter Salner a Valerián Bystrický rozebírají situaci na Slovensku, Yeshajahu Jelinek se věnuje situaci podkarpatoruských Židů apod. Sborník uzavírá sonda do života židovské menšiny na menším městě, které se po záboru pohraničí ocitlo mimo území Československa.

Popis není dostupný