Cyklus povídek zachycujícíh výřezy prostého života, života jedné Pavly, obyčejné ženy v obyčejném světě, výřezy v ne zcela tradičním formátu.

Kniha Sestupy a naděje Jana Balabána od Blanky Kostřicové je pokusem o celkovou interpretaci autorova díla, přičemž prostřednictvím analýzy jednotlivých textů sleduje především podstatný vnitřní vývoj probíhající v celé Balabánově tvorbě: totiž přesun akcentů od pocitů (téměř) bezvýchodných (jež jsou vyjádřeny zejména v Balabánově publikované prvotině Středověk) k polohám nadějnějším. Tento posun se neděje v autorově díle lineárně, častá je oscilace mezi oběma póly, avšak tón nadějný přece - alespoň do předposlední knihy - zjevně sílí. Ačkoli jádrem Balabánovy tvorby je nepochybně jeho dílo prozaické, stranou nezůstaly ani jeho rozhlasová a divadelní hra, jež s prozaickou tvorbou v mnoha aspektech korespondují.

Popis není dostupný

Série: Alanova válka podle vzpomínek Alana Ingrama Copea

Závěrečný díl biografického komiksu, který podle vzpomínek amerického veterána Alana Copea zachytil uznávaný francouzský tvůrce Emmanuel Guibert, se nese v duchu zklidnění. Dramatické napětí války, jež pohánělo první dva díly, přechází ve třetím dílu v napětí a boje vnitřní. Po skončení druhé světové války Alan zůstává v Evropě a s novými povinnostmi poznává nové končiny a nové lidi.

Mluvím a čtu ukázky, bojím se přitom, že mě zradí můj hlas, nalomený dojetím z té nádhery... nezradil, nabírám dech a mrknu do publika: a žasnu, že lidé nežasnou, šílím, že nešílí nádherou tryskající z těch liturgických vět, z těch myšlenek, které jsem sice nenapsala já, ale jsou nejen moje, ale i všech těch mých posluchačů, jenže oni o tom ještě nevědí a já se snažím jim to sdělit... Zůstávám však se svým ne-světcem neslyšena, pouze sledována různýma očima, s týmž výrazem kulturního zájmu...

Povídky.

Autorka neobchází delikátní otázku, zda Kratochvilova románová produkce z 90. let nepluje alespoň zčásti na módní vlně postmodernismu. Nenechává se strhnout k vyhraněným kritickým soudům, spíše naznačuje souvstažnost a eviduje symptomy postmoderny v jednotlivých Kratochvilových dílech.

Kniha povídek.

Sedmnáct Třebovských povídek vznikalo v průběhu sedmnácti let - velice přirozeným, nenásilným způsobem: nikdy ne se záměrem napsat povídku, ale vždy z potřeby cosi vyjádřit, zaznamenat, sdělit. Autorka vnímavým způsobem popisuje místo svého rodiště, k němuž má velmi blízký vztah. "Vesmírná Třebová" se zde oživuje např. výšlapem ke kostelíčku, nákupem ve městě, procházkou po náměstí...

Závěrečný díl biografického komiksu, který podle vzpomínek amerického veterána Alana Copea zachytil uznávaný francouzský tvůrce Emmanuel Guibert, se nese v duchu zklidnění. Dramatické napětí války, jež pohánělo první dva díly, přechází ve třetím dílu v napětí a boje vnitřní. Po skončení druhé světové války Alan zůstává v Evropě a s novými povinnostmi poznává nové končiny a nové lidi.