Jak se dělá demokratizace? Je možné se neztotožnit s hodnotami přední mezinárodní organizace? Proč vlají vlajky členských států tak vysoko? A proč nikdo neřekne pravdu? Mladá právnička se vydává do Kosova a na vlastní kůži získává šokující odpovědi na své otázky. V rámci jednoho roku zažije příběhy zdrcující i povznášející, udělá řadu chyb a spoustu záslužné práce, přičemž se stane černou ovcí mezinárodních misí a hrdinkou obyčejných lidí v Kosovu. Smích, který vzbuzují její glosy na adresu Organizace i kosovské společnosti, často tuhne na rtech a stožáry s vlajkami členských států obkličuje znepokojivými otazníky.

Chtěli byste zažít pravou chorvatskou svatbu, kam přijede tři sta hostů, kde se nemluví, nýbrž zpívá, stoly se prohýbají pod vahou laskomin, víno teče proudem - a celé to trvá týden? Jadranská snoubenka, Češka, která se zamilovala ve slunné Dalmácii, právě takovou svatbu chystá a musí se utkat s řadou místních zvyklostí. Občas je skóre těsné, ale láska k rybáři Baldovi, moři a zázračnému kraji nakonec zvítězí.

Který Čech nebo Čehinja nebyli alespoň jednou v životě na čtrnáct dní v Chorvatsku? A kdo alespoň jednou, uprostřed prázdninového rozjaření, nezatoužil všeho nechat a odstěhovat se k moři? Do jižní Dalmácie jezdívala i překladatelka Naďa, dokud nepoznala tamního rybáře Balda a nestrávila v zapadlé rybářské vesnici na poloostrově Pelješac celé léto. Jenže zrovna tak jako pomine prudká zamilovanost, i léto odezní a přijde podzim, ba zima. Jde do tuhého. Naďa a Baldo jsou zasnoubeni a chystají se rozeslat svatební oznámení, pozvánky na tradiční, velkou a hlučnou dalmatskou svatbu. A Naďa si začne klást další otázky: opravdu miluje Balda tolik, aby navždy opustila Prahu? Byla by na Pelješci šťastná, ačkoli se tu nenarodila? A je ochotna pro lásku k jednomu skvělému muži a k laskavé, dojímavé a věčné kráse Jadranu obětovat tvář moderní městské ženy a podvolit se tradici, která je v Dalmácii vším? Volné pokračování populární knihy Příručka jadranské snoubenky vás rozesměje v kterékoli roční době.

Že nevíte, co se skrývá pod tajemnými názvy jídel pastašuta nebo bajadéra? V této knize se to dozvíte a získáte i tajné recepty dalmatských hospodyň. Zprostředkuje vám je pravá dalmatská ljubavna priča, lovestory mezi Češkou, která neumí vařit, a Chorvatem, který je naopak králem plotny, a kromě nenadálé pohromy je spojí především láska k moři. Čtěte, vařte, popíjejte víno rudé jako krev, co zrálo na slunných svazích Pelješace, pusťte si nostalgické písně Olivera Dragojeviče a uživajte.

Kniha unikátních, dosud nepublikovaných rozhovorů s Ladislavem Smoljakem přináší zajímavý pohled na všestrannou osobnost známého režiséra a herce. Vzpomínky na své vlastní začátky i na začátky Divadla Járy Cimrmana, úvahy o herectví a humoru, ale také o nešvarech v politice či o inflaci slov v médiích, o svých důvodech k eurooptimismu či o sisyfovském boji proti komunistům - to vše je doplněno o řadu komických postřehů a historek, a o výňatky korespondence s autorkou. Jak se Ladislav Smoljak ocitl na prknech divadla Semafor? Jak vznikala hra České nebe? Co je největším argumentem proti demokracii? Jak se Ladislav Smoljak zpětně díval na svůj podpis pod tzv. Antichartou? Proč odmítl nabídku kandidatury do Senátu? Jaké knihy Ladislavu Smoljakovi doporučoval k četbě profesor Vojtěch Cepl? "Když vám odejde někdo blízký, začnou se vynořovat otázky, o nichž víte, že zůstanou nezodpovězeny," napsala ve své předmluvě dcera Ladislava Smoljaka. "Díky tomuto poslednímu rozhovoru lze dostat alespoň na některé z nich odpověď." Blanka Čechová vystudovala právo v Praze a tvůrčí psaní v Oxfordu. Pracovala několik let v zahraničí, mj. jako právnička na Evropském soudě pro lidská práva ve Štrasburku a jako členka mise OBSE v Kosovu. Po návratu do České republiky působila jako asistentka režie v Divadle Járy Cimrmana. V současné době dokončuje román a filmový scénář inspirovaný pobytem na Balkáně, a věnuje se vlastnímu neziskovému projektu, který podporuje kosovské základní školy.