Na přelomu 60. a 70. let se ve Frankfurtu nad Mohanem střetávají tři muži – podnikatel, malíř a právník. Všichni tři chtějí jednu ženu a ve hře je i obraz s jejím portrétem, který nečekaně zmizí i s ní. Po více než čtyřiceti letech obraz vystaví galerie v Sydney a to je důvod, proč dva z nich přicestují z Německa do Austrálie a střet o obraz pokračuje. Třetímu muži nejde o obraz, ale o dotyčnou ženu, která v Austrálii žije. Proč žije Němka právě tam, v jakých podmínkách a co se s protagonisty ve skutečnosti událo v uplynulých desetiletích? U Bernharda Schlinka je jako ve všech jeho prózách současnost pevně provázaná s minulostí a obsahuje nečekané rozuzlení.

Popis není dostupný

Šestasedmdesátiletý Martin Brehm je šťastný a se svým životem spokojený. Jeho o mnoho mladší žena je úspěšnou malířkou, on píše články do novin, podílí se na filmovém scénáři a ve volném čase pečuje o zahradu. A hlavně se stará o šestiletého syna Davida. Když se dozví, že mu zbývá jen několik měsíců života, jeho realita se náhle roztříští. Zažívá řadu dosud nepoznaných pocitů. V hlavě mu krouží spousta otázek, na které neexistují správné odpovědi. Po prvotním otřesu se zaměří na to, aby zajistil budoucnost svých blízkých. Ale co jim doopravdy může dát? Jaký odkaz jim zanechá a nestane se pro ně spíše břemenem? Jak naložit se zbytkem času? Pokud má zemřít smířený s osudem, musí čelit několika překvapením i finálním výzvám.

V roce 1964 se na festivalu mládeže ve Východním Berlíně do sebe zamilují studentka z Východu a student ze Západu. On jí pomůže utéct, vezmou se. Teprve po její smrti se sedmdesátiletý Kašpar dozví, co mu jeho žena Birgit celý život tajila: před útěkem porodila dceru a nechala ji v NDR. Kašpar udělá to, co ona vždycky chtěla, ale nedokázala – hledá ji. Pátrání se stává cestou do minulosti a setkáním s ranami a jizvami, které zanechala NDR, převrat v roce 1989 a přizpůsobení se Západu. Když dceru najde, žije provdaná v neonacistické národovecké komunitě na venkově. Její čtrnáctiletá dcera Sigrun je šťastná, že do jejího života náhle vstoupil dědeček, stejně jako on má radost z vnučky. Ale jeho svět je pro ni stejně cizí jako ten její pro něj. Může se s ní sblížit?

Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy.Pomůže, je-li člověk přítomen umírání? Víme, že se s blízkým člověkem máme rozloučit. Ale tohle vědomí ještě samo o sobě není rozloučením. Rozloučení zařídí jen čas.Barvy loučenítvoří devět povídek, jejichž tématem jsou závažné události nebo momenty ve vztazích, které mají původ v minulosti, ale vyjdou na povrch až po letech. Teprve tehdy nastává rozloučení buď přímo s dotyčným člověkem, nebo s vlastní mylnou představou o něm…Někdy nás loučení hluboce zasáhne. A někdy nás osvobodí. Nový povídkový soubor Bernharda Schlinka je mistrovským dílem: klade zásadní otázky a neváhá na ně odpovídat.

Olga is an orphan raised by her grandmother in a Prussian village around the turn of the 20th century. Smart and precocious, she fights against the prejudices of the time to find her place in a world that sees her as second-best. When she falls in love with Herbert, a local aristocrat obsessed with the era's dreams of power, glory and greatness, her life is irremediably changed. Theirs is a love against all odds, entwined with the twisting paths of German history, leading us from the late 19th to the early 21st century, from Germany to Africa and the Arctic, from the Baltic Sea to the German south-west. This is the story of that love, of Olga's devotion to a restless man - told in thought, letters and in a fateful moment of great rebellion.

Auf dem Heimweg gerät der 15-jährige Michael in eine heikle Situation. Eine Frau, Mitte 30, kümmert sich um ihn und eine heimliche Liebe beginnt. Doch Hanna hütet verzweifelt ein Geheimnis: sie ist rätselhaft, viel älter als Michael und wird schließlich seine erste große Liebe - bis sie eines Tages spurlos verschwindet. Erst viele Jahre später sieht Michael Hanna wieder - als Angeklagte vor Gericht! Welches Geheimnis verbirgt sie? Bernhard Schlinks Roman wurde in 32 Sprachen übersetzt und avancierte zum internationalen Bestseller.

Popis není dostupný

Bernhard Schlink, autor celosvětového bestselleru Předčítač, se v novém souboru povídek zamýšlí nad tématem lži; ta hraje často hlavní úlohu ve vztazích mileneckých, manželských, mezi rodiči a dětmi i ve vztahu k sobě samému. Sedm povídek o lidech různého věku čtenáře zavádí do období léta, kdy eskalují větší či menší nepravosti a podvody, které se kupí a přerůstají v katastrofy. Autor v propracovaných dialozích a retrospektivních pohledech otevírá dveře do soukromí několika protagonistů; líčí vztah dvou vzdělanců, dramatika a vysokoškolské učitelky, zatížený žárlivostí a vlastněním, život rodiny, kterou muž úmyslně odstřihne od civilizace a veškerého kontaktu s okolím, popisuje putování staré ženy za její první láskou nebo reakci příbuzných na rozhodnutí starého nemocného člověka dobrovolně odejít ze života. Schlink ve stylisticky čistém a psychologicky propracovaném vyprávění nechává vyplout na povrch celoživotní skrývané problémy hlavních hrdinů a dokáže brilantně zachytit jejich nejniternější emoce, které je sžírají stejně jako jejich pečlivě utajované lži.

Německý spisovatel Bernhard Schlink je u nás dobře známý zejména svým románem Předčítač, nedávno zfilmovaným ve stejnojmenném oscarovém snímku. V novém románu Víkend se zabývá otázkou terorismu, respektive střetu svobody individua a svobody společnosti. Po více než dvaceti letech je z vězení na prezidentskou milost propuštěn jeden z teroristů obávané západoněmecké RAF. Jeho sestra uspořádá na uvítanou víkendové setkání s bývalými druhy v hnutí, dnes většinou usedlými občany, kterým zbyly na staré bouřliváctví, radikalismus a terorismus už jen matné vzpomínky. Mezi společensky etablovanými přáteli se však nachází i jeden aktivní revolucionář, který se snaží čerstvého propuštěnce utvrdit ve správnosti kdysi nastoupené cesty a znovu ho strhnout na cestu teroru… Autor na malé ploše tří dnů rozehrává napínavý příběh a načrtává osudy hlavních hrdinů. Používá i metodu vložených příběhů a v jednom z nich podává i velmi neobvyklý úhel pohledu na události 11. září 2001 v New Yorku.

Německý spisovatel Bernhard Schlink je u nás dobře známý nejen svými romány (Předčítač, Návrat) a povídkami (Útěky z lásky), ale do povědomí vstoupil i jako autor předlohy oscarového filmu Předčítač. Velkého úspěchu včetně zfilmování však dosáhla i Schlinkova prvotina – detektivní román se svéráznou postavou detektiva Selba. Na osmašedesátiletého soukromého detektiva Gerharda Selba se obrátí jeden chemický koncern s žádostí, aby odhalil počítačového piráta, který vnáší zmatek do podnikového počítačového systému. Při řešení případu je Selb konfrontován se svou vlastní minulostí mladého, energického nacistického státního zástupce a nalézá přitom svérázné řešení, jak potrestat dvě vraždy, jejichž nic nechápajícím nástrojem se kdysi stal. Gerhard Selb není ani hrdinský kriminalista, ani antihrdina, je to člověk, který umí žít, umí se zamilovat, žárlit, rád dobře jí, poslouchá hudbu a stará se o kocoura Turba. Svým případům se věnuje s poctivostí, jež má odčinit provinění, kterého se dopustil v době nacismu.

Příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později, byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Jako vůbec první německá kniha se ocitl na vrcholu prestižního žebříčku bestsellerů New York Times. Román německého spisovatele výmluvně ukazuje, jak těžké je v dnešním světě udržet integritu vlastního života ve všech souvislostech rodinných, milostných a mravních. Rekonstrukce osudového vztahu patnáctiletého Michaela Berga k o dvacet let starší Hanně Schmitzové osciluje mezi Proustovým uměním v nalézání trvalého detailu a Salingerovou otevřeností vůči klíčovému zážitku.

Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války. Příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později, byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Jako vůbec první německá kniha se ocitl na vrcholu prestižního žebříčku bestsellerů New York Times. Česky vychází od roku 1998 už ve čtvrtém vydání.

Autor se ve svém románu zabývá nacistickou minulostí Německa, která se přes individuální osudy prolíná se současností. Napínavý příběh hlavního hrdiny je zároveň cestou k vlastní identitě.

Na samém počátku Schlinkova románu stojí událost ryze osobní, ne-li přímo soukromá: totiž onemocnění žloutenkou. V jeho průběhu však dojde k přesahu, který se bezprostředně dotýká osudu a svědomí jednoho z největších evropských národů. Když se patnáctiletému chlapci Michaelu Bergovi udělá na ulici zle, pomůže mu jistá žena, Hanna Schmitzová. Hoch ji později vyhledá a z jejich setkání se vyvine milostný vztah – vztah nerovný a současně ojedinělý, neboť oba aktéry od sebe dělí více než dvacet let. Přestože Hanna pracuje jako průvodčí tramvaje a její vzdělání očividně není valné, po svém milenci vyžaduje, aby jí ve volných chvílích předčítal knihy. Později však Hanna za tajemných okolností zmizí a Michael se s ní opět setká jako student práv na konci šedesátých let – při procesu s nacistickými válečnými zločinci. Předčítač se po svém vydání dočkal rozporuplného přijetí; od nadšených ohlasů, srovnávajících jej například s Grassovým Plechovým bubínkem, až po odsudky vyčítající knize, že morálně nivelizuje vztah mezi oběťmi a vrahy. Ať už se však jeho čtenáři přiklánějí na jakoukoliv stranu, je takový rozptyl názorů jasným dokladem toho, že Předčítač je stále živé dílo, které zneklidňuje a pokládá otázky.

Popis není dostupný