Publikace obsahuje články různých autorů věnovaných fenoménu zpravodajství. Kniha mapuje různé oblasti zpravodajství - počínaje nejstarší žurnalistikou psanou, přes agenturní, audiovizuální, fotožurnalistiku, až po produkci tzv. nových médií. Samostatná kapitola je věnována jazyku zpráv a zpravodajství a pro úplnost je zařazena i prakticky zaměřená kapitola o žurnalistice v extrémních situacích.

Popis není dostupný

Kniha mapovuje české mediální scény s myšlenkou, že sebeodbornější teorie bez uvedení konkrétních příkladů a zážitků z tvorby adeptům žurnalistiky nebo mediálních studií nemůže poskytnout dostatečný vhled do problému. Tento text je zaměřen na žánr komentáře. Po předmluvě a stručném obecném úvodu obsahuje příspěvky různých osobností, ať už teoretiků sdělování, nebo novinářů, kteří mají s psaním komentáře zkušenost. Čtenář si tak může udělat přehled o tom, jak komentář vzniká a jaká jsou úskalí jeho tvorby. Pro komentátora je důležitá příprava, znalost tématu, nápaditá kompozice a také jiný pohled na věci, které bývají známé, ale právě komentátor je dokáže vidět nečekaně a zajímavě. Také jazyk komentáře nemá být nudný, důležitý je titulek i první odstavec. Autoři upozorňují na to, že první odstavec často předělávají, hledají nejvhodnější slova, která by měla posluchače nebo čtenáře upoutat. V řadě příspěvků kladou autoři důraz na vlastní pozorování, zážitek, práci tzv. v terénu. Boří tak mýtus, že komentář lze napsat od stolu, aniž by novinář mluvil s lidmi nebo byl osobně přítomen různým jednáním, jako to dělá zpravodaj. Zpravodaj by ale události měl popisovat, kdežto komentátor hledá souvislosti.

"Kdybychom dnes sestavovali žebříček nejčastěji užívaných slov za posledních deset let, spolehlivě bychom termín "internet" nalezli v první desítce. A pokud bychom uvažovali o proměnách medií od 90. let minulého století, internet a vzestup digitální žurnalistiky bude na prvním místě." (z recenzního posudku A. Halady). Soubor obsahuje 13 textů různých autorů, které se kvalitativní proměnou produkce i vnímání žurnalistiky zabývají z teoretického i ryze praktického hlediska. Práce přináší praktický přehled o základních tématech nových médií pro studenty žurnalistiky, praktikující novináře i námět k úvahám o budoucím společenském vývoji, jenž dnešní média dokumentují i spoluvytvářejí.

Zdálo by se, že s reportáží je to snadné. Je to žánr očitého svědectví: autor by měl být události přítomen, zapsat, co viděl, a pořídit rozhovory s několika svědky. Pak by měl zvolit nositele děje (ať už kladného nebo záporného), zaznamenat autentické výpovědi a věc je hotova. Ale z textů, které autoři této monografie shromáždili, je jasné, že tak snadné to není. Očití svědkové se často (bez zlé vůle) mýlí, jiní věc zkreslují. Nestačí prostě zaznamenat událost, je třeba hledat a nacházet zajímavé detaily a reportáž postavit především na nich. Při shromažďování příspěvků editoři, jako v předešlých monografiích (věnovaných žánrům fejetonu, interview a eseje), oslovili několik desítek autorů. Někteří odpověděli, že se na text na dané téma necítí, jiní slíbili příspěvek dodat, a slib nedodrželi. Shromážděné texty nicméně obsahují to nejzajímavější, co dnes žánr reportáže představuje v tisku, v rozhlase, v televizi, ve fotožurnalistice nebo na internetu.

Knížka Rozhovory o interview navazuje na tituly O fejetonu, s fejetonem (Karolinum, 2007) a Pokusy a dobrodružství: poznámky k eseji (Karolinum, 2008). Cílem publikace je poskytnout různé osobní pohledy na žánr rozhovoru, od vymezování jeho pozice přes nástin dějinného vývoje k jeho současnému místu v médiích včetně internetu. Editoři Barbora Osvaldová a Radim Kopáč vyzvali ke spolupráci zajímavé autory, mezi jinými Marka Ebena, Ivo Fencla, Karla Hvížďalu, Naďu Klevisovou, Janu Klusákovou, Rudolfa Křesťana, Václava Moravce, Ondřeje Neffa, Olgu Sommerovou, Jindřicha Šídla, Martu Švagrovou, Petra Volfa a další. Ti všichni přispěli svými zkušenostmi s rozhovorem, ať už jako tázající se, nebo dotazovaní. Texty zahrnují jak informace z denní žurnalistické práce, tak praktické rady k přípravě knižních interview.

Kniha "Česká média a feminismus". Autorem je Osvaldová Barbora. Kniha je brožovaná. Obsahuje 160 stran. Přejeme příjemné čtení.

Třetí, aktualizované a podstatně rozšířené vydání úspěšného titulu Praktická encyklopedie žurnalistiky bylo obohaceno jak o další hesla z dosud zařazených oborů (tisk, elektronická média, informační technologie atd.), tak o celý nový obor, který se týká marketingu, jeho strategie i každodenní praxe v médiích. Autorský kolektiv pracovníků Fakulty sociálních věd UK tak připravil užitečnou příručku nejen pro studenty těchto oborů, ale i pro pracovníky všech médií a zájemce o stále se rozvíjející a měnící se mediální a marketingovou sféru.